A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Co se může stát před cestou :-)

Když jezdíte pravidelně na dovču, to je jedno kam, máte vše natrénované a většinou se nic nestane, ale jednou .....

Tak, je večer, máme sbaleno, kufry u dveří, ráno odjezd do Prahy k rodičům, brácha nás má pak hodit na letiště jako vždy. No to si to člověk hezky naplánuje, ale vše se může rychle změnit. Asi mám nějakého nočního anděla, který dohlíží na mé vyprazdňování :-) Je 0:30h, tak jdu na onu místnost, cestou zpět, ač to nikdy nedělám, se jdu napít (jsem samozřejmě bosa) ČVACHT - co to bylo? okamžitě jsem vzhůru rozsvěcím světlo a sakra, už se koupu, ale u moře nejsem. Hledám příčinu potopy v kuchyni, a ejhle, je to teplá voda tedy náš malý letitý bojler skonal, rychle ještě rozespalá, hledám všechny hadry, a snažím se co nejrychleji vysát vodu. Jenže to není tak jednoduché, matlá se mi do toho podestýlka našeho kocoura, který má bedýnku hned vedle a při hrabání něco vyhází, no super, teď přišel vzbuzen rachotem a jde zjistit, cože mu dělám s jeho WC, a musí se jít taky podívat dál, do té potopy, samozřejmě, že vůůůbec nepřekáží :-) . Konečně to nejhorší je vytřené, jdu vzbudit přítele, který nic netušíc spal, co taky jiného dělat v noci, že? Takže musíme to nějak vyřešit, protože v bytě zůstává babička s kocourem, dobrá, tak si bude muset vodu ohřívat, to zvládne. Ráno před odjezdem jí vše vysvětlíme ( je jí 82let, ale tohle snad zvládne), informujeme taky souseda, pro případ nouze, když budeme pryč. Jsme na cestě, řídím, požádám přítele o žvekju, po cca 5-ti min. moje zuby narazily na něco tvrdého, sakra co to je ? No jasně, plomba doprčic, co teď, je sobota, kde je pohotovost, jsme před Kutnou Horou, tam někde bude. Ptám se v lékárně, kde je v KH zubní pohotovost, v Kolíně - zní rychlá odpověď. Nevěřícně na ní koukám, jako že až v KOLÍNĚ?????? Ano v nemocnici, a následuje rychlý popis cesty. No skvělý, tam to vůbec neznáme, přítel sedá za volant, protože jsem rozhozená, a jedem do neznáma. Naštěstí jsme to našli rychle, v nemocnici lehce bloudíme, ale nakonec stojíme v tmavé chodbě před ordinací , před námi asi 5lidí. No dobře, počkáme, nic jiného nám taky nezbývá, protože být 12 dní v Eg. s otevřeným zubem si neumím představit. Píšu našim, že nevím, kdy dorazíme, aby neměli strach. Konečně , po 1 a 1/4h jsem na řadě ,milému doktorovi a sestře říkám, co se mi stalo a kam jedem, zub zadělal provizorně, po návratu hned mám jít ke svému zubaři. Máte kuponek ? ptá se setra,-Ježíš jaký kuponek? ptám se - 90,-Kč za pohotovost na to sestřička,- nemám ale já vám to tady hned zaplatím, - ne to musíte ven k hlavní bráně, tam je recepce, a nemusíte to sem nosit, ono se nám to tady ukáže v pc, že jste zaplatila. OK s poděkováním odcházím, hlavu jak pátrací balon. Přiznám se, že jsem v tom fofru na tohle vůbec nevzpomněla, hlavně že tam stojím takovou dobu na chodbě. Hledáme recepci, zaplatím a konečně jdu k autu, kde si s chutí zapálim cígo.Tak jo , dvě nehody za námi ,co bude dál. Doufáme, že už nic , ale znáte to, nikdy nezůstane jen u dvou. No dojeli jsme do PRG, celý den nic, odjezd na letiště, snažíme se raději nemyslet na to, že by mohlo ještě něco příjít, ale znáte to, furt to v tý hlavě sedí, mrcha jedna. :-) Nástup do letadla odložen cca o 1/2 hod. , něco s kolem nebo gumou u kola no a je to tady. Nakonec spoždění 45 min., pilot hlásí , že to dožene, tak uvidíme. Dohnal to , jsme na letišti v MA, čekáme na kufry. Stojím asi dva metry od pásu, najednou ze zadu šťouchanec div se nesložím na pás ( a to nejsem žádnej drobek :-) , ) nějaká horlivá paní, tak jí říkám ,co dělá a ona že jde pro kufr, - no ale to já taky, - nic ,bafne kufr a pryč, za mnou se ozve -To se neumíš chovat, můžeš přeci slušně projít ne? - hm asi její manžel zřejmě zvyklý na její chování. Tak stojím dál, najednou koutkem oka zahlédnu rychlý pohyb, a to mi zachránilo nohu, paní stojící vedle mě bafla svůj kufr, ale neodhadla jeho tíhu a taky setrvačnost , když ho sundá z pásu, a ten přistál na boku mé pantofle, protože jsem stihla uhnout nohou. No nic, snad už ta smůla skončí a my si užijem dovču v klidu. Tak to je konec povídání o pár malých nehodách, které můžou potkat kohokoliv a kdykoliv , ale přeju všem , aby se to nikomu nedělo a všem šťastný odlet i návrat.

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Jitka 14.09.2015 20:23
 

Jj, nejsi v tom sama, taky mám podobné zkušenosti, loni na dovolené v Mexiku.
Cestou na letiště jsem si ulomila kus zubu, taky jsem si říkala, kdo dal do žvejkačky kámen.
U moře jsem chytla zánět zvukovodu.
Pak si zlomil manžel zub.
Pak se dcera probudila, zrovna to ráno před výletem do Chichen Itzá, chytla nějakou středoamerickou infekci do tváře, výlet absolvovala, ale den jsme končili návštěvou místního obvoďáka.
Pak manžela požahala medůza, chytil nějakou alergii, dva dny se drbal jako pes, celé tělo ho strašně pálilo.
Pak jsme odlétali z Cancunu domů. Před startem zastavili letadlo, kdosi chytl paniku, že neodletí. Letadlo pak prohledávali, aby našli všechna jeho zavazadla.
Pak jsme na parkovišti ve Frankfurtu zjistili, že nám nejede auto, bylo něco s brzdama. Na pomoc jsme čekali 3 hodiny, nakonec jsme ale odjeli.
Na první zastávce u benzinky jsme nabourali nějakou Francouzku. Bába nic řešit nechtěla, nad dírkou v bočních dveřích mávla rukou (OK) a ujela pryč.
Na Kateřině jsem chtěla líbat zem.

  • kulka
Zpět na všechny diskuze