A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Dahab sobota až pondělí

Třetí část mé potápěčské dovolené

Sobota
Hned ráno si bere Jana mne a Karla stranou a oznamuje nám, že dnes se spolu potápět nebudeme. Jana je rychlejší než já a mně se uleví, že nemusím nic vysvětlovat. Jedeme na lokalitu zvanou Canyon. Jsem ve skupině s Janou. Co víc si mohu přát. Za buddyho dostávám mladého, vtipného, čerstvého OWD potápěče, kterému se přezdívá Mára. Mára hned na začátku nachází dráčky. Soňa nachází stounfishe.Je to tu opět moc hezké. Krásný velký ježík žlutoskvrnný, čtverzubec běloskvrnný, havýš žlutohnědý … Největší atrakcí na tomto ponoru byl pyskoun rozpůlený, tady nazývaný čistička. Žije zde v páru a připlouvají sem rybky, které se zde od nich nechávají čistit. Měli jsme též možnost nechat si od nich čistit „zuby“ Strašně to šimralo na rtu. Skvělý zážitek, když vám pusou proplouvá rybka. A jak jinak, dochází mi vzduch a Jana mne tedy bere na octopus. Je tu také kaňon hluboký 30m. Vstupuje se do něj s hora ve 12 metrech. Dá se klesnout na dno do 30 metrů, nebo se dá v 16 metrech proplout a druhým otvorem ve 12 metrech zase vyplout ven a nebo je tu pro zkušené potápěče možnost plout chodbou klesající dolu a ve 40 m z canyonu vylézt do otevřeného moře. Celá parta jsou čerství absolventi OWD, takže Jana říká na briefingu, že nebudeme klesat na dno, že tam nováčci nesmí. Když vplouváme do kaňonu, já jako poslední, nevidím skrze bubliny vycházející ze vstupu do kaňonu dál než na Máru. Dost pozdě si všímám, že Mára se zastavuje až na dně. Zatrne ve mne, když vidím, že jsme opravdu ve 30 metrech. Ukazuji mu, že musíme nahoru. Vystřelí jako drak. Chytám ho, zastavuji a ukazuji, že musí pomalu. Vystoupáme a když vylézáme průrvou v kaňonu vidím, že se to Janě nelíbí. No, co se dá dělat. Přece ho tam nenechám. Musela jsem za ním.
Na cestě zpět Jana objevila malé krevetky. Tedy byly to pidi krevetky, sama se divila, jak jsou malinkaté, měly tak 1,5cm. Po ponoru jsme dostali od Jany sprdnuto. Když jsme se neobjevovali, tak se plavala podívat ke vstupu, jestli nejsme ještě tam, tam nikdo, tak zase zpátky a tam už viděla bubliny a v hloubi naše hlavy. Njn, stane se. Máru zmátli jiní potápěči, kteří seděli na dně kaňonu.
Protože se počasí neumoudřilo a hnalo ke břehu vlny, museli jsme na druhý ponor na tu samou lokalitu. Nevadí, prohlédli jsme si při prvním ponoru levou stranu, teď půjdeme na pravou stranu. Jdeme na ponor jako poslední. Dostáváme bojový úkol. Jedna skupinka dokončila Rescue Diver kurz a můj buddy plus ještě jeden potápěč dostali za úkol na konci ponoru dělat utopence. My ostatní máme při vynoření vytvořit paniku, aby je kurzanti šli zachránit. Ponor opět moc hezký. Potkáváme obrovského ploskozubce. Přestávám na chvíli dýchat a poslouchám, jak chroupe korál. Je to až neuvěřitelné a úžasné slyšet ten zvuk. Nacházím také jazyk mramorovaný. Velikostí je snad na horní hranici druhu.
Protože mi dochází vzduch, tak jdu na břeh jako první. Jana ukládá na dno naše 2 utopence. Když vylezu, ještě paniku nedělám. Jen na otázku „kde mám ostatní“ v klidu odpovídám, že se Mára někde ztratil a ostatní ho šli hledat. Já musela na břeh, protože mám málo vzduchu. Skočili na to na všechno, protože … Mára je takový srandista a trošičku potížista a že já mám velkou spotřebu, to se vědělo hned druhý den. Asi 5 minut po mne vylézá z vody zbytek skupiny, kromě Jany a dvou dotyčných. Začínají tropit paniku, že Máru nenašli a ztratili při hledání ještě Jirku. Stojím za zády jednoho z kurzantů, který evidentně vůbec nevnímá o čem se mluví. Až když prohlašuji: „ Si děláte srandu, že jste Máru nenašli?“ a začnu se zvýšeným hlasem dohadovat s vynořujícími, tak mu to cvakne, začne volat ostatní a akce začíná. Kluci a jedna holčina to mají celkem těžké, protože jsou po ponoru a mají na sobě už jen neopreny. Nevylézají na břeh. Rychle zkontrolují, kdo má z vylézajících nejvíc vzduchu, seberou jim výstroj, ploutve… Mne se vyptávají, kde jsem viděla Máru naposledy, kolik měl vzduchu a vyrážejí. Bylo vzrušující je sledovat a řeknu vám, nebála bych se svěřit do jejich rukou. Ale raději se takové situaci vyhnout. Bylo moc zajímavé záchranáře pozorovat při akci a klobouk dolů, co všechno musí umět a že to všechno zvládli rychle a precizně. Šikulky šikovné.

Neděle
Dnes jsem měla jít na driftíček a protože je to na této lokalitě časově dlouhé a na spotřebu vzduchu náročné, nafoukali mi 15l lahev. K mé smůle jsem zjistila při nastrojování, že se s ní moje automatika neshodla a tak musím zůstat na Lighthousu a ponor udělat zde. Nevadí, aspoň si to zde pořádně prohlédnu. Šli jsme jen ve čtyřech Soňa s manželem a já s Terezkou. Nelituju, ponor byl super. A potápěči na driftu? Drift nakonec nebyl drift, protože se moře pod vodou tak uklidnilo, že museli kopat celý ponor a byli z toho všichni celí zdrchaní. 72 minut jen kopali a kopali…

Zítra odlétá velká skupina naší výpravy. Máme rozlučkový večer. Je to moc hezký večer, i když já jsem trošku smutná, že ti skvělí človíčci už tu ráno nebudou. Zůstávám odkázána jen na Davida, ale myslím, že si to užiji i tak. Slíbil mi jeden den na lodi, tak se moc těším. Probírali jsme, co by mi zde ještě mohl ukázat, je tady toho spousta. Říkala jsem mu, že je mi to úplně jedno, že klidně půjdu i na lokalitu, kde už jsem byla, protože je to tam stejně pokaždé úplně jiné a jinak krasné. Do čtvrtka tu zůstávají ještě 2 páry ( Pavlínka s Luborem a Patricie s Pepinem), tak se budeme potápět pokaždé někde jinde. Potom už to nechá David na mně. Ráda bych se znovu podívala na The Bells, kde mne zradil Aladin a z ponoru jsem nic neměla. Domlouvám se s ním, že po zbytek potápění s Karlem do buddy teamu nechci. Usmál se a že mi sám chtěl navrhnout, že ho dá k někomu jinému.

Pondělí
Dnes jme jenom čtyřčlenná skupinka na potápění. Karel nejede, potřebuje si odpočinout. Jedeme já, David, Patricie a Pepin. První ponor je driftíček na Golden Bloks. Ve 22 metrech je krásná asi 2,5 metru rozsáhlá gorgonie. Co je ale úžasné, David nám ukazuje chobotnici. Tyyy brďo, první, kterou vidím. Není moc veliká, ale vůbec se nebojí. Normálně před námi přeplave na kus korálu. Posadí se na něj, obepne ho svými chapadly a já nevěřím vlastním očím. Chová se úplně přesně, jak nám popsal asi před 3 dny David. Změní nejenom barvu podle korálu, ale na jejím těle ( no spíš hlavě) se udělají stejné výrůstky, jako by to byl korál. Kdybych nevěděla, že je to chobotnice, minula bych ten úsek přesvědčená, že koukám na korál a ani bych se nepozastavila. Neuvěřitelné a úžasné. Miluji potápění!!!

Druhý ponor popojedeme na Um Sid. Je to místo, kde je ve 30 metrech nádherná obrovská gorgonie. Když jsem si o té na předchozím ponoru myslela, že je obrovská, tak tahle byla ještě úžasnější. Odhaduji, že měla na šířku 4,5 - 5 metrů. Jestli nezapomenu, zeptám se Davida. Potom tu byly úžasné stolové korály. Některé vypadaly jak přerostlé bonsaje. Byl jich celý les. Nádhera. A viděla jsem tu obrovskou ropušnici, zatím největší z těch, co jsem kdy viděla. I David říkal, že taková se vidí málokdy. No a na konci ponoru, už přímo u výlezu se poflakoval velký kanic rudomořský, taky pěkný kousek asi 70 cm.

další cestopisy
Komentáře
4
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
drakous03 31.10.2011 22:17
plno otázek  

Gino ,co se stalo s Márou ,našli ho? Kde se ztratil Jirka, piš, piš nebo tě sní myš =-O :-\

Gina 25.10.2011 19:22
Re: to je paráda  

boha >:) vydrzely !!! se stydím až za roh :-[

  • Anonym (1)
Gina 24.10.2011 18:33
Re: to je paráda  

určitě tu vydrží, když tu vydrželi i ty úplně první. ;-)
A třeba bude už i závěrečný díl. :-)

  • Anonym (1)
Milena 24.10.2011 17:06
to je paráda  

a sem dáš těsně před mým odjezde, kdy nemám pořádně už čas si to přečíst !!! Ale ono to tu měsíc zůstane..... ;-)

Zpět na všechny diskuze