A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

EGYPT 2006-poznávačka OSIRIS

Asi každý,kdo několikrát navštívil Egypt a považuje se za plážového povaleče,dospěje k tomu,že by měl poznat historii tak trochu na vlastní kůži. Stalo se to i mě a tak jsem došla k rozhodnutí střihnout si poznávačku a tady vám nabízím něco málo o tomto

20.10. – 31.10. 2006 – poznávačka Osiris s 5 ti denním pobytem u moře.

Tak jako asi každý,kdo poněkolikáté navštíví Egypt a zná to pouze u moře,tak i já jsem dospěla k rozhodnutí uskutečnit poznávací zájezd. Už při poslední dovolené v hotelu Panorama jsem s Martou u bazénu poslední den mluvila s lidmi,kteří se z poznávačky vrátili a tak nám to vyprávěli a já už jsem měla chuť projet se po Nilu. Marta se k tomu moc nemá,protože se jí na lodi dělá špatně, ale jsme ujištěné, že to není nějaká bárka,která by se kymácela na vodě sem tam,ale že se jedná vlastně o hotel na vodě a tudíž nijaký nepříjemný pohyb neucítíme. Já tomu věřím,Marta ne a tak už po zkušenostech s ní vím,že ji musím nechat „uzrát“ Já začnu shánět na netu informace o poznávačkách a opatrně je Martě předkládám , naštěstí její kolegyně na poznávačce byla a pravděpodobně Martu taky ujistí,že na lodi mít problém nebude a tak se rozhodujeme,že jedeme na poznávačku.

Zbývá jediné:vybrat takovou,aby byl její součástí i pobyt u moře a to na konci a alespoň 5ti denní.(pořád tam někde v duši to povalování přece jenom je :-)) Konečně takový zájezd nacházíme a je rozhodnuto – OSIRIS od Eximu. Jedná se o poznávačku dolního Egypta,to zmnamená od Luxoru směrem an jih do Asuánu lodí po Nilu.

Začínáme hledat termín a taky co si budeme povídat,slušnou cenu. Když už termín máme, hlásí mi Marta,že s námi jedou „jantaři“(manželsý pár.který s námi jezdí všude) ………….ale aby to nebylo jednoduché, berou ssebou jejich kamarádku Evu se synem 9ti letým Davidem. No už je nás tedy 6 začínám mít obavu,že budeme jen těžko pro 6 lidí shánět něco na last minute a moje obava ještě zesílí,když mi Marta oznamuje,že k „jantarům“,Evě s Davidem, přibude ještě Liba (sestra „jantara“) Docela už teď vím,že bude celkem problém,protože budeme chtít být spolu a 7 lidí je hodně protože při poznávačce není možnost si vybrat hotel na konci a tudíž budeme muset vzít co bude při našem počtu lidí dostupné. No nebudu předcházet………uvidí se.

Nakonec obsadíme jediných 7 míst na lodi,která má Exim zarezervované :-) pro tento okruh, máme termín,platíme a jedem..

No ….aby to neprobíhalo příliš hladce, Marta lítá týden před odjezdem po doktorech,má nějaký blok pod lopatkou a tudíž má dost silný bolesti zad a hlavně ruky.Odjíždí s docela velkým problémem,vzhledem k tomu,že budeme hodně sedět v autobuse,je mi jí líto,ale nedá se nic dělat.

Odlétáme jako obvykle chvilku po půlnoci, cestou na letiště nabíráme „jantary“ s Evou a Davídkem. Liba na nás bude čekat na letišti.
Jdeme si vyzvednout letenky a „jantar“ jde hledat jeho sestru Libu,protože jí řekl,že se sejdeme na Ruzyni na „F“ ,nevěděl,že máme odbavení tentokrát na „A“. Zatímco vyzvedáváme letenky,vrací se „jantárek“ z „F“ s vyděšeným výrazem a slovy : „Víte co se stalo ??? Liba si spletla termín a leží v posteli a spí “ no to je nadělení !!! Stihne to ??? Prý snad ano,tak čekáme s napětím,jak to dopadne. Liba se vřítí do haly ještě celá pomačkaná,úplně vyřízená,neví co naházela do kufru,(ve finále v Egyptě zjistí,že má asi 5 zimních svetrů),ale pas a peníze má,takže odletí . No …to to pěkně začíná………….

Tentokrát letíme na čas.

Po 4 hodinách nás přivítá Egypt,je ráno a my vyjíždíme z letiště do hotelu v Hurghadě,kde přespíme jednu noc a potom už nás čeká poznávačka.

Odváží nás do hotelu Sea Garden v centru Sakally,ubytují nás,dojdeme si na snídani a protože máme jeden celý den na odpočinek před velkou cestou,jdeme si ho užít na pláž. Bereme – jak jinak- ABC a já svůj zbrusu nový foťák,který můžu vzít i do vody,tak jsem děsně natěšená,konečně vyfotím i to, co vidíme pod vodou.

Vrhám se nedočkavě do vody ……..NIC ,ale NIC nevidím,jen sem tam nějakou zbloudilou rybu,ale útes tu není. Rozkoukávám se a vidím v pravo od pláže něco,co se jako útes rýsuje,vyrážím tím směrem,útes tu je,ale mizérie mizerná !!! Několik korálových ryb se tu potuluje,semtam korál,ale je to bída. No to je smůla,ale říkám si,budeme tu jen jeden den a potom nás snad ubytují jinde,kde to bude lepší. Zbytek dne se opalujeme a relaxujeme.

Po večeři narvu akumulátor z foťáku do nabíječky,abych měla na cestu do Luxoru jistotu,že budu moct fotit, jdeme hned spát,protože brzy ráno cca ve 4,00 hod.vstáváme a vyrážíme směr Luxor. Ráno vstáváme netěšené,ale nálada klesá na bod mrazu v momentě,kdy zjistím,že nabíječka připojená celou noc do zásuvky svítí a baterie je vybitá. Běsním………..to je ta jejich pověstné el.síť. Co se dá dělat !!!Při čekání v recepci na autobus zkouším jinou zásuvku,která asi funguje tak,jak má a daří se mi aspoň trošinku dobít baterii. Vyrážíme:-))))

Náš okruh bude vypadat takto:

LUXOR, východní břeh Théb-chrámy V KARNAKU,LUXORSKÝ CHRÁM
DOLÍ KRÁLŮ,CHRÁM KRÁLOVNY HATŠEPSUT,MEMNONOVY KOLOSY,ALABASTROVÁ DÍLNA EDFU,KÓM OMBO ASUÁN ABÚ SIMBEL ASUÁN ODJEZD DO HURGHADY 5 DNŮ V HURGHADĚ
___

Odjíždíme v koloně autobusů (jinak to v Egyptě nejde)do Luxoru,Marta už tuhle cestu zná a tak mě upozorňuje na to ,že brzy uvidíme vesničky kolem Nilu. Život kolem Nilu je úplně něco jiného,než co já znám z Egypta. Člověk teprve teď vidí,jak lidi v Egyptě vlastně žijí. Někdy je to opravdu ubohý život,alespoň z našeho pohledu,ale oni jsou prý spokojeni. Asi jenom proto,že nic jiného nikdy neviděli? Na druhou stranu mě dost udivuje,ža na skoro každém tom nuzném obydlí vidím satelit.
Později se dozvídáme od průvodkyně,která s námi jede ,že oni nebudou mít nic,ale satelit ano,celá rodina vydělává jenom na satelit,dokud na něj nemají. V té souvislosti mě napadá,že jakmile se díky satelitu podívají do světa,musí být zákonitě nespokojení s tím jak žijí ???

Po dlouhé cestě v koloně přijíždíme do Luxoru,kde jedna parta vystupuje v přístavu a přebírá si je delegátka Eximu-mají totiž jiný okruh než my.
Nás posílá dál s tím,že si nás vyzvedne delegát Ondřej. Jedeme několik kilometrů,až dorazíme na jakési jiné přístaviště,dost daleko od centra Luxoru. Ondra nás už čeká a odvádí nás na naši loď – jmenuje se M/S Nile Splendor.

Ubytujeme se a jdeme společně na oběd,po kterém se scházíme v baru,kde nás Ondra informuje o programu,který nás čeká. Po této schůzce máme odjezd na východní břeh Théb a návštěvu chrámů v Karnaku. Dobila jsem v kajutě baterku do foťáku a tak už i nálada je super a jedeme za vytouženým poznáním. Pro mě je to opravdu nová zkušenost s Egyptem a tak se cítím hodně napjatě. Už při příchodu k chrámu v Karnaku je mi jasné,že to co jsem dosud viděla jen na fotkách nebo jako filmové dokumenty,nikdy nemohlo vystihnout tu monumentální atmosféru,která mě zachvacuje. Běhá mi mráz po zádech,když si sahám na cokoliv,čeho se dotkla ruka člověka,který vyryl třeba jen malý hyeroglif do kamene.

KARNAK: je komplexem 3 chrámů Amonův chrám,chrám bohyně Mut,chrám boha Moncua.Chrám sestává z 6 pilonů,alejí sfing. Prohlížíme si dva obelisky,svaté jezírko,obrovského kamenného skarabea a velký sloupový sál. Na ploše asi 5400 m2 je v 16 řadách umístěno 134 pískovcových sloupů. Ondra-náš průvodce- je kluk na svém místě,opravdu umí vše moc hezky vysvětlit a hlavně to nemá naučený,protože dokáže odpovídat na všetečný otázky nás všech Vracíme se do Luxoru a jdeme na prohlídku Luxorského chrámu. Stmívá se a budeme mít to štěstí,že chrám uvidíme osvětlený-myslíme si,že za denního světla tak krásně nevypadá jako při efektním osvětlení.

CHRÁM LUXOR: Za architektonické pojetí a vybudování Luxoru vděčíme faraonu Amenhotepovi III., jeho vynikajícímu staviteli Amenhotepovi, synu Hapuovu, a dvěma architektům jménem Hor a Seti.Luxorský chrám je nádherný,pořizuji spoustu fotek.Odjíždíme na loď na večeři,po které vytřídím fotky na TV a jdeme spát,protože toho máme až až.

Ráno po snídani odjezd do : ÚDOLÍ KRÁLŮ tvoří hluboká rokle ve vápencových skalách pod horou el-Kurna. Trojúhelníkovitý tvar hory při pohledu z východu připomíná pyramidu a podle některých teorií ji určil jako místo pro královské pohřebiště. Nejkrásnější hrobky Sethiho I. a Ramesse X. jsou dlouhodobě uzavřené. Navštívit je možné například hrobku Ramesse III. hrobku Tuthmose II ,nebo poměrně malou hrobku Tutanchamona.. Je zde 64 hrobek králů a princů.
Většina nejdůležitějších hrobek byla objevena ve východní části. Samotné hrobky se vnořují do nitra skal i 100 m sestupnými pasážemi. Jsou si navzájem velice podobné, liší se pouze svou konstrukcí - obtížemi, které bylo nutno překonávat při vytesávání. Na jejich mohutnost a výzdobu měla vliv i délka vlády a významnost faraóna. V hloubení se střídalo po mnoho let několik vyškolených dělníků a umělci dokončovali úpravu interiéru. Žili se svými rodinami v nedaleké vesnici Deir el-Medina nebo přímo v Údolí králů. Specifickou a jedinečnou výzdobou interiérů hrobek jsou hieroglyfické texty a polychromované barevné kresby. Nápisy na stěnách byly převzaty z prastarých mýtických knih - Knihy podsvětí (tj. toho, kdo vládne podsvětí), Knihy bran (tj. toho, kdo kočíruje královský kočár v podsvětí) a Knihy litanie (tj. slov slunečního boha Re při jeho vlastní cestě hlubina podsvětí).

V hrobkách se nesmí fotit,já normálně zákazy respektuju,ale tady mě to hodně svádí si udělat jednu jedinou fotku – moji !!! Pověřuji Martu,ať hlídá,jestli hlídač nekouká a pokouším se udělat fotku bez blesku ,hlavně děsně nenápadně. V tu ránu mám hlídače před sebou a už se mi sápe po foťáku,ještě že ho mám pověšený na karabině na řemínku na krku,jinak by mi ho jisto jistě sebral. Ukazuju mu na foťáku chytře v prohlížeči,že jsem nic nenafotila,ale cítí bakšiš a chce mi foťák za každou cenu sebrat. Marta mě brání a říká,ať se s ním vůbec nebavím a že prchnem J Napadá mě jediné: řeknu mu,že chci zavolat policii –říkám to dost česky J ale slovu policiie rozumí. Ptá se,jestli OPRAVDU chci zavolat policii a v tu chvíli uvidím jeho zaváhání a využívám situace,otáčím se k němu zády a s Martou rezolutně,ale vítězně odcházíme :-)
Fotky nemáme a tak si kupujeme fotoskládačky od místních prodejců,já začnu brát Antinal,protože cítím problém,scházíme se na parkovišti s naší skupinou a odjíždíme na prohlídku chrámu královny HATŠEPSUT-nemilosrdné slunce rozpaluje celou oblast svým žárem doběla, takže v poledne chrám splývá se skálou, o jejíž bok se opírá. Až do vlády faraona Mentuhotepa (11. dynastie, kolem roku 2050 př. n. l.) bylo toto místo pusté a téměř neznámé. O pět set let dříve, než na trůn nastoupila Hatšepsut, vystavěl Mentuhotep v Dér el-Bahrí první svatyni, jejíž stopy se zachovaly hned vedle Hatšepsutina chrámu. Půdorys svatyně byl obzvláště zajímavý: její součástí bylo nádvoří osázené stromy, z něhož vedla rampa na prostornou terasu, na níž se nacházel Osiridův hrob ve tvaru nevysokého pahorku vyčnívajícího z bujné vegetace. Za náhrobkem byla do skalní stěny vyhloubena dutina.Hatšepsut byla manželkou faraona Thutmose II. Po manželově smrti se nejprve stala regentkou, poté se prohlásila faraonem. Vládla v letech 1498-1483 př. n. l. Žena zastávající nejvyšší možnou státní funkci nebyla v Egyptě úplnou výjimkou a Egypťany vůbec nevyváděla z míry.
Pořizujeme pár fotek a odjíždíme do vesničky kde navštívíme alabastrovou dílnu a pokračujeme zpět na loď se zastávkou u Memnonových kolosů

MEMNONOVY KOLOSY- Jsou pozůstatkem monumentálního věčného chrámu postaveného pro faraona Amenhotepa III. Kameníci vytesali každou sochu z jediného pískovcového bloku, každá 17,9 m vysoká a 700 tun těžká. Pískovec se tehdy těžil v kamenolomu ležícím v Červených horách, vzdálených asi 700 kilometrů severně od Théb. Pískovec z této lokality měl kouzelnou a symbolickou moc, a proto bylo nutno používat právě tento druh, bez ohledu na vzdálenost a problémy s dopravou. V roce 27 př. n. l. otřáslo Thébami a okolím silné zemětřesení, které oběma sochám zajistilo nečekanou proslulost. Severní socha byla otřesy vážně poškozena a vzniklé pukliny způsobily, že kámen začal pracovat. Tak došlo ke zvláštnímu jevu: zdálo se, že socha při východu slunce vydává zvuky vzdáleně připomínající zpěv.
Děláme fotku a vracíme se na loď na oběd.

Vyplouváme proti proudu na jih ………. Konečně !!! Na tohle jsem se opravdu těšila. Vylézáme si na horní palubu,ležíme na lehátkách,opalujeme se,koupeme v bazénu,pozorujeme okolí,život lidí na břehu Nilu. Nemůžu se toho pohledu nabažit. K mému překvapení je Nil vizuálně čistý,měla jsem představu,že po vodě bude plavat kdeco,hlavně jsem čekala třeba i nějaké zdechliny a podobně. Nic takového jsem za celou dobu plavby neviděla.:-)

Den plyne a já se opravdu kochám……..Západ slunce na Nilu je velkolepý,dělám nějaké fotky a přijíždíme k Esně ,kde budeme čekat na zdymadlech. Lodě se tu řadí,takže jich tu už pár stojí. Na palubu přichází Ondřej-náš průvodce a další lidi ze skupiny,myslím si ,co se bude dít a za chvilku už to víme !!! Neskutečný zážitek a myslím,že i nejhezčí co se plavby a pobytu na lodi týče. Připlouvají k lodi feluky (foto v levo)a na nich místní kluci – obchodníci. Proběhne mezi nimi menší bitva vesly o místo co nejblíže k lodi J Začnou nám na palubu házet v igelitových pytlíkách ubrusy,galábie,a já nevím co všechno. Funguje to tak,že si lidi zboží prohlídnou a buď se rozhodnou si ho nechat a pak začíná typické smlouvání,několikrát balíček letí z paluby dolů a několikrát se zase vrátí zpět. Peníze se po smlouvání hází obchodníkům v pytlíkách dolů na feluky,nechápu systém,jak se dohodnou komu ty peníze vůbec patří,protože v tom mumraji snad ani nejde poznat,za jaké zboží právě letí dolů peníze JTo všechno provází křik obchodníků,potyčky mezi nimi,vzduchem lítají balíčky se zbožím až do tmy. Když už nebude evidentně zádný kšeft na této lodi,přijíždí jiná a feluky se rychle přemisťují k nové lodi.Zapadá slunce.

No zážitek to teda byl nádherný. Odcházíme do kajuty a budeme se připravovat na večeři. To ještě netušíme,co nás v následující hodině čeká. Chci si zapálit a protože Marta nekouří,tak si otvírám okno a hulím ven,když vtom se zčistajasna objeví hned pod oknem feluka a šou začíná znovu,jen s tím rozdílem,že balíčky začnou lítat oknem přímo do kajuty. Nic nechceme a tak na požádání obchodníka mu dávám nějaké cigarety. A zase přiletí balíček J to už Marta nevydrží,vyleze z postele a obchodování začíná nabírat na obrátkách. Chceme ukázat nakonec nějaké galábile a z původní sumy srážíme na polovinu,vymýšlíme si barvu a velikost,a to co chceme,nám neomylně přistává uvnitř kajuty,máme z toho velkou zábavu a legraci,dáváme si při tom několik panáků a obchod se vyvíjí k naší spokojenosti, nakonec celkem zmatlaný z vypitých panáků asi po hodině kupujeme každá jednu galábii za 10 USD a už chceme zavřít okno,když vtom přijde Eva od vedle a chce taky galábii. Všechno začíná znovu a za půl hodiny má i Eva svou galábii. Loučíme se s obchodníky a jdeme na večeři-podotýkám,že dost vysmátý :-)

Po večeři není na lodi nic moc co dělat a tak jdeme nahoru na palubu,ale tma je taková,že není nic vidět a tak se uchylujeme do kajuty,prohlídnu fotky na TV,nepovedené vyhážu,namažu Martě bolavá záda – vůbec se to nelepší,naopak cesty v autobusu jsou pro ni asi utrpením. Jdeme spát,ráno nás čeká EDFU.

Ráno po snídani se vydáváme do chrámu v Edfu zasvěcenému bohu Horovi.

EDFU: v centru města Edfu,123 km severně od Asuánu,kam míříme, leží jeden z největších a nejlépe zachovaných chrámů Egypta. Je zasvěcen bohu Horovi. Jsou zde nádherně zachovlé barvy maleb - orlice hlídající nad vchodem,kde se zachovala velmi choulostivá modrá.
Svými rozměry (137 m délky, 80 m šiřky) je chrám v Edfu po Karnaku největším egyptským chrámem. Odkrytý Horův chrám v Edfu je poslední z celé řady staveb vybudovaných na Horovu počest od dob Staré říše.
Je tady spousta turistů a tak se s Martou po chvilce ztácíme skupině a prohlídku si dokončíme samy.Vracíme se na loď a vyplouváme během oběda,směr Asuán ,čeká nás zastávka v Kóm Ombo. Zase trávíme odpoledne na palubě a pozorujeme život kolem Nilu. Lidi na nás mávají a pořád něco pokřikují,děti,jsou úžasný,mávají a předvádějí se.Asi jim musíme připadat hodně bohatí,když se můžeme plavit na tak velké lodi,fakt by mě zajímalo,co si asi tak o nás myslí.
A pravou je,že při uvědomění si,jak žijou oni a jak my,tak si myslím,že jsou bohatší oproti nám oni sami. Za ničím se nehoní,co život přinese,to je dar a tak s tím žijí.

KÓM OMBO -Pozdě odpoledne přijíždíme k chrámu v Kóm Ombo, leží přímo na břehu Nilu (foto dole)a tak vylezeme z lodi a jsme po pár schodech u chrámu. Chrám v Kóm Ombo leží asi 50 km od Asuánu. Stavba ze světlého pískovce se tyčí na skalnatém výběžku, z něhož bylo možno pozorovat lodě plující po Nilu. Dnešní chrám, vybudovaný na místě starší stavby postavené Thutmosem III., byl uvolněn z písku až v roce 1893. To ho patrně zachránilo před úplnou zkázou.
Celý chrám v Kóm Ombo je zasvěcen dualitě sokol - krokodýl: má dva vchody, dvě tajemné chodby obklopující svatostánek a zdvojené průchody mezi jednotlivými chrámovými budovami. Ve svatostánku rozděleném na dvě části je praktikován kult dvou bohů; Oba bohové byli zobrazováni svorně vedle sebe a každý z nich byl dokonce uctíván i v části chrámu zasvěcené jeho „kolegovi“.
Najdete tady také jako v jediném chrámu fresky znázorňující lékařské umění , v podobě lékařských nástrojů .a znázornění porodní polohy na stoličce.
Před velkým chrámem byla vyhloubena studna – niloměr. Kóm Ombo bylo vybaveno vynikajícím vodním zařízením: do hluboké studny přitékala záplavová voda, a chrámu tak zajišťovala čistou a životodárnou tekutinu pocházející přímo z oceánu energie.

Po prohlídce se vracíme na loď a vyplouváme směr Asuán.

Máme zaplacený výlet na Abú Simbel a tak jdeme po večeři hned spát,budeme vstávat ve 3.00 ráno . Takhle málo jsem se ještě na žádné dovolené nevyspala. :-)))))

Dostáváme balíček s jídlem a odjíždíme na 280 km vzdálenou cestu směr Abú Simbel. Projíždíme pouští,kde východ slunce je opravdu impozantní. Fotím jako šílená i když jen přes okno autobusu. Silnice je příšerná,vyjeté koleje v asfaltu dělají svoje a Marta trpí s bolavými zády jako mezek..mě už taky bolí záda !!!! Přejíždíme obratník raka a vstupujeme do „černé Afriky“

ABÚ SIMBEL – přijíždíme do Abú Simbelu a přestane jet autobus. Na parkoviště dojíždíme krokem,ale prý to řidič než se vrátíme z prohlídky spraví ….no uvidíme J

Dva přemístěné chrámyV roce 1813 objevil švýcarský cestovatel J. L. Burckhardt asi 300 kilometrů jižně od Asuánu nádherné místo zvané Abú Simbel, částečně zaváté pískem. Také Champollion jím byl unesen a každý, kdo měl možnost navštívit oba chrámy vytesané do skály ještě předtím, než byla Núbie pohlcena Násirovým jezerem, si odsud odnesl nezapomenutelný dojem. Kvůli vybudování Vysoké přehrady v Asuánu bylo nutno přemístit Velký chrám Ramsese II. i Malý chrám královny Nefertari. Plán vybudovat velkou hráz, která by umožnila ponechat obě stavby na původním místě, odborníci zavrhli. Nakonec zvítězila varianta, podle níž byly oba chrámy rozřezány na jednotlivé části a znovu postaveny asi o 210 m dál severovýchodním směrem, na 63 m vysokém uměle vybudovaném návrší. Práce trvaly od roku 1963 do roku 1972. I přes dlouhou cestu a utrpení v autobuse a ceně výletu 70 USD, jsme rády,že jsme sem jely,je to nádherné místo a bylo by škoda to nevidět.

Po 2 hodinách odjíždíme zpět do Asuánu,kde kotví naše loď. Po cestě zpět máme velké štěstí a i když jen z autobusu,vidíme fatamorganu, v poušti je najednou obrovská plocha vody a u ní vidíme i keře a stromy….prostě nádhera. Na lodi jsme na oběd. Po bědě strávíme odpoledne u bazénu a opalováním.

Večer jdeme na bazar v Asuánu,koupíme pár suvenýrů a zpět na loď.

Ráno se dozvídáme po snídani otřesnou zprávu – proběhlo rozdělení lidí do hotelů v Hurghadě,kde budeme dalších 5 dnů lenošit u moře. Naše obavy,aby nás něšoupli opět do hotelu Sea Garden,kde jsme strávili 1.den před odjezdem na poznávačku,se bohužel naplnily!!!! Pokoušíme se ještě domluvit s Ondřejem,jestli by něšlo hotel změnit,ale protože je nás 7 kusů a chceme být pohromadě, tak jediný hotel,kde nás mohou v 7 lidech ubytovat je Sea Garden. Mám po náladě…….. pod vodou tam nic není,je jasné,že to budeme muset nějak vyřešit-výlet na Giftun je jasný!!

Jdeme si s Martou koupit nějaké jídlo na cestu a udělat pát fotek asuánského bazaru přes den.

Po poledni odjíždíme z Asuánu autobusem do Hurghady,kde nás čeká 5 dnů lenošení u moře.
Cesta je nekonečná,netrpí jen Marta ,ale už i já,záda bolí a Hurghada je v nedohlednu.
Jedeme v koloně několika desítek autobusů,když asi ve 23.00 začne autobus vydávat podivný zvuk a v zápětí zastavuje. Jsme v poušti, a nikdo nesmí ven. Je to asi situace vážná,protože i průvodce,který jede s námi nevypadá klidně. Po několika telefonátech se dozvídáme,že nás naloží náhradní autobus. Vystupujeme,kolem nás je spousta vojáků a policistů se samopaly , přendaváme si kufry do náhradního autobusu a protože kolona je v tahu,nastupuje k nám ozbrojený policista a jede s námi až do Hurhady. Přijíždíme někdy v 01.00 a než rozvezeme ostatní lidi do přidělených hotelů – náš je poslední-tak jsou 2.30 hodiny v noci. A jsme zase v Sea Garden,hladoví,do jídelny už nás nepustí a prý máme na pokoji studenou večeři. Ještě já a Marta vyměníme pokoj protože ten,co nám přidělili je prý v přízemí a to se nám nelíbí. Jsme po dlouhém a namáhavém dni všichni unavení a podráždění a tak i proběhne malé nedorozumění mezi námi,kvůli výměně pokojů…….ale už chceme jít všichni spát a tak se rozcházíme do pokojů. Tam nás čeká ta studená véča,no děs běs. Rohlíky ,celkem dva kusy,v jednom je plátek sýra a v druhém plátek jakéhosi masa,k tomu 4 chipsy a jedna shnilá hruška. Talíře letí před dveře,ani se toho nedotkneme.Jo ještě před tím si tohle vyfotím,to už asi nikdy neuvidíme !!!

Bohužel…….při pozbávačce si hotel nelze vybrat a tak nám nic jiného nezbývá,než to skousnout.

Následujících 5 dnů probíhá naprosto stejně,hádáme se na pláži s Rusama,kterých je plný hotel a shazují nám věci z lehátek,která nám berou,protože je jich na pláži zoufale málo !!!

Trefujeme se do období těsně po ramadánu (myslím že se tomuto období říká EID-snad jsem to napsala správně)a tak je hotel plný i Egypťanů,kteří slaví po měsíci půstu jako zběsilí. Na pláži hned vedle hotelu je diskotéka a ráno při rozednění probíhá pod naším oknem (i když jsme ve 3.patře) docela nebezpečná bitka mezi místními-pravděpodobně o taxi. Budí nás to,ale ani nemám odvahu vyjít na balkon podívat se co se dějě,bojím se,že by mi mohli ustřelit palici.
Jinou noc se zase probudím a přes pokoj nám pochodují dva arabové se šroubovákem v ruce. Po prášku na spaní jsem neslyšela,že někdo buší na dveře a Marta otvírá,ti dva jí vysvětlí ,že vedle na pokoji je problém a že se tam potřebují dostat přes náš balkon,ale ten šok,když jsem se probrala a viděla ty dva se šroubovákem,si neumí nikdo představit :-))))

Večer po večeři chodíme na na procházku po městě,zajedeme si do Daharu,Marta a „jantaři“ se vždy chtějí podívat do hotelu Sand Beach,kde několikrát byli na společné dovolené a mají u tohoto hotelu i oblíbenou hospůdku,kam zacházíme na pivo. Býval tam i číšník, Marta mu říkala „upír“ protože měl přední zuby jen dva, jinak milej člověk :-) ale tentokrát už jsme ho tam nenašli,ke smutku nás všech :-(
Jeden den odjíždíme na celodenní výlet na ostrov Giftun,konečně nafotím něco krásného pod vodou. )foto najdete v mé fotogalerii) Po cestě tam máme dvě zastávky na moři na šnorchlování kde je opravdu na co koukat.Potkáváme na moři delfíny a moc si tenhle den užijeme. Na Giftunu strávíme dvě hodiny koupáním,šnorchlováním a lenošením. Je to nádherný místo a vždycky se sem rádi vracíme-teda já a Marta určitě.

A je konec dovolené ,odlétáme domů jednak šťastné,že jsme to přes bolesti zad Marty a nakonec i moje vůbec přežily a viděly jsme co jsme chtěly vidět a trošku naštvané na hotel

Ale jak se známe,ani tohle nás neodradí od příští cesty do Egypta…….. ještě jsme nebyly v Káhiře……nebo že by už někam jinam ??????? No uvidíme :-)

Fotky k poznávačce najdete v mé fotogalerii.

další cestopisy
Komentáře
6
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Majka z Písku 26.01.2009 20:48
 

Patří Vám velký dík, Milenko, za poutavé vyprávění o Egyptě. Stejný okruh Osiris jsme absolvovali v roce 2005, takže jsem si oživila mé vzpomínky. My jsme naštěstí pro pobyt v Hurgadě byli ubytováni v hotelu Royal Palace - mohu vřele doporučit. :-D :-D

  • Anonym (1)
Filip 21.07.2008 20:38
 

Zase jsem se pobavila. Cha cha.S váma by se jeden skutečně nenudil. :-D :-D

Zuzka123 27.03.2008 09:24
 

Zažila som poznávačku po Níle 2x, tak som sa na chvíľu do Egypta v tvojom cestopise vrátila. Veľmi vtipný. :-D :-D

My sme mali šťastie na hotel, lebo sme si priplatili - s Kartágom Sea Gull a so Saturom Grand Azur. Pri mori sme ale strávili len pár hodín.

  • Anonym (2)
  • Anonym (1)
Via 24.01.2008 01:42
 

Napínavé, strhující a velmi vtipné, moc se mi to líbilo ! :-D

pupíšek 03.06.2007 18:46
 

Moc děkuji za tak poutavé a napínavé vyprávění :-D . Už delší dobu přemýšlíme o poznávacím zájezdu do Egypta na lodi. V Egyptě jsme byli, ale pouze jako "plážoví povaleči" :-) . A protože nás Egypt uchvátil i z lehátka, tak jsme se rozhodli, že to nebude naše poslední návštěva , že se do téhle země stoprocentně vrátíme a budeme chtít vidět víc než jen moře.A po přečtení vašeho cestopisu jsem rozhodnuta! Tohle si přece nemůžeme nechat ujít.Myslím, že příští rok je cesta jasná. ;-)

  • Anonym (2)
drakous03 04.05.2007 21:22
 

Mili moc se mi tvé vyprávění líbilo :-).Zážitků si teda měla
na dvě dovolené. :-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze