A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Egyptská anabáze

Nejezděte za luxusem ale za poznáním :-)!!!

Egyptská anabáze

Deníček z Egyptské anabáze

Jak jinak začít než od začátku. Na začátku nebylo na světě nic, potom z moře vylezli ryby, z nich se stali opice pak lidi no a potom se mě přítelkyně Renča zeptala jestli s ní nechci jet procestovat Egypt. “ Tak jo “ odpovídám ve stylu Foresta Gumpa. A to je pro začátek všechno.
Píše se léta páně 2.10.2007 a začíná naše 15 denní cesta poznávacího zájezdu po Egyptě.
Nutno podotknout že 2 dny před odjezdem mě schvátil taková střevní chřipka že jsem považoval takřka za bláznovství odjet do země ve které je chycení něčeho takového pro turistu dá se říci nutností.

No nic, vše dopadlo dobře a já jsem mohl spolu s Renatou a smrtí v očích nasednout do letadla směr Hurghada na východě Egypta. Byl to můj první let a tak mě rozhodně neuklidnil ani příjemný hlas pilotův který nám oznamoval že poletíme 10 000 metrů vysoko. Napadlo mě jestli je to bezpečné protože spadnout z takové výšky, určitě bychom se zle potloukli. Jako jediný jsem si dělal poznámky a bedlivě sledoval na monitoru před sebou bezpečnostní pokyny. Po příletu a následném odvozu do hotelu jsme se šli jako asi všichni kteří to ráno čekali na ubytování, projít po městě. K našemu velkému překvapení nám místní trhovci rozuměl více česky než mé vytříbené angličtině a pozdrav “ Ahoj, jak se máš “ nás neopustil po celou cestu po této zemi. Horší to bylo na recepci onoho hotelu kde pro změnu nemluvili ani anglicky, nebo jsem to já lingvista nepoznal. Ale vše dobře dopadlo a byl nám přidělen nevelký ale čistý pokojík. Výraz čistý bych rád zdůraznil poněvadž Egypt je jinak plný špíny, špinavých lidí a špinavých a upocených turistů. Hned po ubytování jsme se šli smočit do místního rybníka kterému tady všichni říkají Rudý. Jako člověk který ještě u tak velikého rybníku nebyl, i když není určitě o moc větší než naše Máchovo jezero, musel jsem jej ochutnat. Zvracím. Na chuť je Máchovo jezero určitě lepší. Zlatou tečkou dne se stala večeře. Doma sice večeřím bohatě ale co jsem viděl tady bylo trochu moc i na mě. Kdyby nám nebylo trapně tak si stoly plné jídla fotíme a natáčíme.
Druhý den vstáváme asi v 5 hodin a jdeme dospat na recepci. Než přijíždí náš autobus shlédneme ještě scénku jednoho z českých turistů pro kterého se v hotelu Al Mashrabia nenašlo ubytování. Jeho delegátka za to sice nemohla ale když jí pohrozil uříznutím hlavy a jiných oudů, jala se shánět ubytování jiné.
Odjíždíme na tzv. konvojové seřadiště do Safagy a odtud asi 500 km přes arabskou poušť spolu s dalšími 200 autobusy a 3 ozbrojenými auty do Asuánu. Nálada v autobuse je dobrá, hrajeme soutěže a zpíváme. Jen nás trochu zamrazí když se řidič rozhodl pro zábavu předjet svých 50 kolegů řidičů, najednou. Z plánovaných 7 hodin se vyklubalo neplánovaných 9 ale o to víc jsme si užili všudypřítomné mávající školáky, které jsem začal podezírat že nemávají ani tak nám turistům ale spíše našim peněženkám. Mávali opravdu hodně a na každého. Po příjezdu do Asuanu na nás čekala první z mnoha prohlídek chrámů na řece Nil. Po návratu z prohlídky se ubytováváme na lodi která se naším domovem stává na 4 dny na cestě do bájného Luxoru. Plavidlo je to kvalitní a vypadá že by cestu mohlo vydržet a my s ním. Je to moje první plavba podobného druhu a na Renatinu otázku „jak se cítím?“ odpovídám zcela pravdivě “ jako na vodě“. Večeře probíhá v podobném pompézním duchu na jaký jsme si za jeden večer zvykli v Hurghadě.
Den následující je budíček je o příjemné tři hodiny později než v předešlí den, takže paráda. Po cca dvou hodinové prohlídce chrámu v Kom-Ombo se vracíme na loď a vyplouváme směr 250km vzdálený Luxor. Tento den jsme se už na břeh nepodívali a proto si užíváme skromnosti lodní ubykace na páté palubě ve vířivce vedle bazénu. Jako plavec záchranář mohu potvrdit že „plavat“ když se břeh pohybuje stejným směrem jako plavec, je mírně schizofrenní záležitost. Ale den odpočinku si užíváme naplno a z dobré nálady nás nevyvádí ani tón lodní sirény která se rozezněla asi dva metry od nás. Nechápu že na sebe nemohou ze dvou lodí zamávat stejně jako všichni normální lidé.
Další dny se střídala jedna zajímavost za druhou, za nutnost považuji zmínit také projížďku rykšou po Luxoru. Asi 12 letý chlapec po nás celou cestu vyžadoval bakšišného pro sebe a svého zbídačeného koně Bramba. Sušenky odmítl a tak jsme se rozhodli naučit ho co je to den v ramadánu a nedali mu nic aby si posvátný hlad pěkně užil až do večera. Přišel konec plavby a nás čekala cesta vlakem z Luxoru do 700km vzdálené Káhiry. Právě ten den jsem si začal užívat malý odvar faraonovy pomsty který se projevil naštěstí jenom křečemi. Ještě na lodi proběhlo třídění do kupé vlaku první třídy. Nutno říci že první třída v Egyptě není první třída u nás. U nás by nebyl takový bordel ani ve čtyřce, kdyby existovala. Vlak přijel s jistotou o tři čtvrtě hodiny později, podle místního tvrzení “ Insh Alah “ tedy “ dá-li Alah tak přijede “ takže jsme vlastně mohli být vůbec rádi že nějaký vlak přijel, jakýkoli. Po nástupu a malém boji o místa se 4 důchodci jsme se usadili s Renčou místo plánovaného sezení vedle sebe, úhlopříčně naproti sobě, nejdál jak to bylo možné, byli silnější noo. Naštěstí jedna z bojovnic projevila soustrast a pustila Renatu naproti mě, takže jsme poprvé a naposled mohli využít deku kterou sebou vezla a mohli ve na noc trochu přikrýt.
Po příjezdu do Káhiry a rychlém převléknutí odjíždíme k ohromným domečkům které všichni známe jako pyramidy. Podívaná je to krásná a tak děláme spoustu fotek a stíháme okrást i jednoho z místních, který nepochopil že víc než domluvených 20 liber za 2 fotky nedostane i když jich on sám nafotí dalších 8. Po malé výměně názorů a mírném zmáčknutí jeho ručičky zjistil že nejsem jen o hlavu vyšší a 20kg těžší ale také nejspíš silnější, nechal nás jít. Do zad nám ještě cosi zakřičel ale jako pozdrav to neznělo, spíš bych se přikláněl k prokletí. Tak uvidíme co se stane. Po návštěvě velké Sfingy jsme odjeli do Egyptologického muzea. Vše co je tam k viděni je poznamenáno lidskou rukou protože co není pod sklem na to lidé sahají. Já, vycepován z civilní služby v galerii jsem trpěl. Bohužel nejen tím jak se ostatní chovají k 3000 let starým památkám ale i spánkovým dluhem který jsem nastřádal cestou vlakem a tak na chvilku, nevím jak dlouhou, usínám na jednom z odpočinkových křesel. Renata tak má šanci vydělat nějakou tu libru navíc a ukazuje mě jako atrakci vedle mumií jako tu co ožila a jenom spí a slintá.
Druhý den našeho pobytu v hlavním městě ještě navštěvujeme mimo jiné i největší bazar Chall El chalilí kde je k sehnání snad vše, od vodních dýmek přes otroky až po zbraň, prostě něco jako naše Ředhošť. 1000ce Egypťanů zmožených věčným smlouváním, hladem a jinými abstinencemi v době ramadánu si však více než turistů všímají po oči nezahalených turistek a proto se po chvíli pobytu mezi místními musí Renča chtíc nechtíc aspoň trochu oblíknout aby nepobuřovala okolí. Po večeři navštěvujeme ještě hudební a laserovou show u pyramid z které si odnáším poznatek že bych měl opravdu už něco dělat s mojí angličtinou protože jediná informace z vyprávěného příběhu byla že se to vše událo před 3000 let. Cesta zpět do Hurghady byla až na pohled na vzdálené ropné plošiny víceméně nudná.
Návrat do Hurghady proběhl ve zmateném duchu, poté co nás odmítli v rezervovaném hotelu nám cestovka poskytla sice náhradní ubytování ale i tak nám v “ novém “ hotelu dělali společnost mravenci a tekla jen studená. V oblasti tropů by se zdála absence teplé vody přehlédnutelná ale opak je pravdou, je to vopruz. A tak jsme se po 6 hodinovém vyjednávání a vyhrožování dostali do místa s názvem El Gauna do fungl nového hotýlku Panorama s jednou hvězdou navíc. Jedna hvězdička navíc se projevila snad ve všem a tak nám neudržované pláže s kamením začal nahrazovat ohromný bazén, tedy Renatě, já jsem si vyhnal děti z brouzdaliště které mělo příjemných 70 cm hloubky a pro mě bylo tak jako stvořené. Dá se říct že luxus tohoto prostředí jsme si naplno užívali i když jsme byli majiteli pouze polopenze. Stěžejní se proto stali snídaně s večeří kde jsme si plně vynahrazovali oběd přejídáním. Doma moc nesnídám a tak mi věř, čtenáři, že na omeletku zakončenou palačinkami s čokoládou a kokosem se lehce zvyká. Proto mě překvapila podrážděná reakce maminky když jsem se této skromné snídaně dožadoval i doma. Večeře se děli v ještě hladovějším duchu a nebyla nouze i o exotiku v podobě kraba, kterého jsme se však báli ochutnat jelikož nikdo z nás nevěděl jak se do něj dostat a nechtěli jsme mu ubližovat. Vrcholem romantiky se stala večeře venku při svíčkách. Vše bylo dokonalé, po bazénu plula lodička plná svíček a tak až na jednu věc večer neměl prozatím chybu. Ale čím bylo hezčí prostředí, tím pozbývalo funkčnosti a praktičnosti. Naši hostitelé totiž zapomněli osvětlit jídlo. Renatě to nevadilo protože, podle mého tvrzení měla štěstí a přinesla si aspoň trochu masa, ale já jsem si přinesl talíř plný rýže, brambor a další z mnoha příloh, jen to maso nějak chybělo. A tak měla Renata poprvé možnost vidět mě naštvaného a hladového. Zachránila mě tři jablíčka a láhev džinu na pokoji, která sice nezasytí ale je to lepší než talíř rýže.
To byl asi poslední větší zážitek před odletem, tedy alespoň pro mě. Opožděný odlet vyvedl z míry jen pár nedočkavců.
A co napsat závěrem? Jeďte do Egypta, stojí to za to. Je plný milých malých lidí kteří vás budou chtít natáhnout na ceně i u žvýkaček a kde se smlouvá i o vodu.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0128343

Egyptská anabáze

15.08.2008
Komentáře
9
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
papoušek 04.04.2009 21:53
 

Moc pěkně a vtipně sepsané.Taky jsem zavzpomínala na plavbu po Nilu.Kdo to nezkusil,jako by ani nebyl v Egyptě.

  • Anonym (2)
ve4ru 19.03.2009 23:31
 

Jooo, moc dobrý!!!! Kdyby takhle mile byly komentovány občasný nezdary, který na cestách zažijem, to by bylo počtení:)))

Věvunka 16.11.2008 19:29
 

Skvěle napsané, vtipné a výstižné. Už zase někam cestuj ať se pobavím. :-D :-D

  • Anonym (1)
PetrHof 25.08.2008 13:40
 

krásně napsané! :-D

PetrHof 25.08.2008 13:40
 

krásně napsané! :-D

Tcpetula 22.08.2008 13:04
 

moc hezky psané a moc pobavilo ;-)

  • Anonym (1)
Janaaaaa
21.08.2008 18:48 85.160.9.***
 

Super moc jsem se zasmála .. piš dál ... ;-)

  • Anonym (1)
ZdenaB 20.08.2008 19:55
 

Veselé,odlehčeno vtipem, hlavně ne moc dlouhé, takže se to hezky čte. Pobavilo a vrátilo mě to na místa, kde se mi líbilo. :-D

Pazar 20.08.2008 08:46
 

Vtipné vyprávění, a pokud nepohoršilo pár roztomilých chyb nějaké zapšklé češtináře, jistě pobaví při čtení většinu čtenářů. Díky, jen tak dál! :-D

  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze