A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Jordánsko a Izrael

Zážitky s Palestinci.

Jordánsko & Izrael 2007

zde je odkaz na video
http://video.google.com/videoplay?docid=3019278160630903401

Už samotný přílet do egyptské Taby byl monumentální. Místní letiště je totiž původní vojenské z doby okupace Sinajského poloostrova Izraelem. K letišti se tudíž přibližujete mezi horami. V jeden moment vlivem jakéhosi poryvu větru, či z jaké příčiny to s námi mírně hodilo a my jsme pravým křídlem minuli jednu z hor tak asi o pět metrů. Možná, že to bylo víc, nicméně z pohledu cestujících to tak vypadalo. Nakonec jsme tedy šťastně přistáli.
Užili jsme si pár dní v hotelu a pak jsme vyrazili na vytouženou cestu. Do Jordánska se musí překonat pár kilometrů izraelského území. To znamená, že vás jedním autobusem dopraví na egyptsko-izraelskou hranici. Projdete s bagáží celnicí. Naloží vás do jiného autobusu, který vás dopraví na izraelsko-jordánskou hranici. Tady opět s bagáží projdete celnicí a nastoupíte do dalšího autobusu.

Po této anabázi konečně vyrazíte směrem k první zastávce celé pouti a to do Wadi Ramm. Hned u vstupu vás přivítá pověstných sedm sloupů moudrosti Lawrence z Arábie. Naloží vás na terénní auta a vyrazíte do pouště. Jedná se o velmi bizarní krajinu, kde mezi vysokými horami a spoustou písku občas potkáte volně se pasoucí velbloudy, či beduínské nomády. Na okolních skalách je občas možno vidět původní nabatejské kresby pocházející někdy z počátku věků. Jedno z vozidel se nám porouchalo, takže chvíli několik ošátkovaných Jordánců koukalo bezradně pod kapotu. Poté jeden vytáhl mobil a kamsi zavolal. Za chvíli přijeli další dva na velbloudech a po krátkém dohadování opět kamsi zavolali a přijelo náhradní vozidlo.
Nyní nás čekal největší zážitek celé cesty a to je bezesporu Petra. Přespali jsme v místním hotelu a ráno honem na prohlídku skalního města. Projdete asi kilometr dlouhou soutěskou a objeví se pře vámi proslulá hrobka zvaná Klenotnice. Je to asi nejznámější obrázek Petry. Podobných „staveb“ je zde však víc. Máte-li dost síly, neboť areál je dost rozsáhlý a slunce nemilosrdně pálí, vyšplháte po strmé stezce o nějakých tři sta metrů výš a vychutnáte si jednak další skvosty, a jednak úžasný pohled do okolí. Ta nádhera se prostě slovy popsat nedá.
Ale pokračujme dál. Asi sedmdesát kilometrů od Amánu ve výšce asi dvanáct set metrů nad mořem se nachází Ajlun. Je zde saladinova pevnost pocházející z desátého století, která sloužila na obranu proti křižákům a krásně zelená krajina.
Další zastávkou je Jarash. Vykopávky tohoto města, pocházejícího z prvního až třetího století jsou naprosto úchvatné. I přes jejich rozsah se tvrdí, že bylo zatím odhaleno jen asi deset až dvacet procent z celého areálu. Vystřídali se zde kultury Neolitická, Řecká, Římská, Byzantská a Umajovská. Nejvýraznější je samozřejmě Římská.

Pak už nás čekalo hlavní město Amman, kde jsme v příjemném hotelu strávili dvě noci. Zde nás přivítala největší vlajka na světě. Měří šedesát krát čtyřicet metrů a stožár má sto osmdesát sedm metrů. V Ammanu se snoubí nejstarší části s moderními bulváry. Mimochodem, Jordánci jsou velmi vstřícní, usměvaví lidé.
Další zastávkou je Madaba, která poskytuje obraz Byzantského a Umajovského umění. V kostele svatého Jiří je proslulá mozaiková mapa Svaté země pocházející ze šestého století.
Kousek od Madaby se nachází hora Nebo, na kterou vystoupil Mojžíš, aby spatřil zaslíbenou zemi, do které však nikdy nevkročil, neboť zde zemřel. Na jeho památku je zde postavena byzantská kaple. Z této hory je též možno uvidět Jericho. Z původní osady se však nic nezachovalo, takže je to jen moderní město. Poté jsme překročili řeku Jordán. Dnes je to vlastně jen takový potůček. No a honem se vykoupat v Mrtvém moři. Je zajímavé, že se ve vodě dá i sedět, aniž byste se potopili. Tam se prostě utopit nedá.
Nyní nás čekala cesta do Izraele. Na hranicích máte souběžně dvě celnice, palestinskou a izraelskou. Vy si nemůžete vybrat a musíte jít tou, která na vás vyjde. My jsme měli tu smůlu, že na nás vyšla ta palestinská. Předně odevzdáte kufry jako na letišti a ty zmizí kdesi v útrobách. Poté projdete pasovým odbavením a čekáte, zdali se vaše kufry objeví na druhé straně. Z naší výpravy si vybrali tři, které dali stranou a na každou otázku, kdy už je dostaneme, odpovídali jen čekejte. Když po třech hodinách došla naší průvodkyni trpělivost a stěžovala si šéfovi místní policie, tak je tedy odkudsi vytáhli na stůl, patřičně prohrabali a když nic nenašli, tak nám je nechali znovu zabalit a mohli jsme pokračovat v cestě.
Tak jsme konečně dorazili do Jeruzaléma. Začali jsme v Getsemanské zahradě a hned vedle je kostel Národů. Do starého města jsme vešli Lví branou. Hned kousek za ní jakási Palestinka rozbalila tu zelenou počmáranou vlajku a začala cosi vykřikovat. Když viděla totální nezájem, zase ji zabalila a šla pryč. Absolvovali jsme tedy celou Křížovou cestu se všemi čtrnácti zastaveními až po Golgotu. Samozřejmě jsme se také museli podívat ke Zdi nářků. A také na Chrámovou horu k mešitě Al-aksá a Skalnímu dómu.
Do Betléma musíte opět přes pasovou kontrolu, neboť ten patří Palestincům. Dokonce řidič našeho autobusu se musel vyměnit za Palestince, jinak by nás tam nepustili. Celý Betlém je obehnán vysokou zdí s ostnatým drátem jako koncentrák.
Potom už jenom dlouhá cesta zpět do egyptské Taby, kde jsme se věnovali šnorchlování, neboť tu nic jiného není.
Omlouvám se, že nejsou přiloženy žádné obrázky, ale natáčel jsem pouze video. Toto jsou jen takové letmé vzpomínky. Z celé této cesty mám zpracované asi třicetiminutové DVD. To se však na tyto stránky nedá umístit. Při tak velkém rozsahu těžko i jinam. Vlčák

další cestopisy
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
manura 16.09.2008 10:59
 

znovu jsewm si připoměla stejnou cestu díky Marie

  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze