A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Káhira srpen 2008

Děkuji kamarádům, kteří pro mě vždycky budou "Moje crazy travel agency":)

DEN PRVNÍ PŘÍLET DO HURGHADY
S kamarádkou jsme riskly cestovku Blue-style. Jak je jejich zvykem, let byl posunutý, vyjímečně si ale stěžovat nemůžem měly jsme odlétat 0:05 z Prahy, odlet byl posunut ještě před půlnoc. To těšení jistě všichni znáte, ale pro mě to bylo tentokráte opravdu speciální. Rozhodla jsem se pro výlet do Káhiry, na 5 dnů, kam mne pozval kamarád.
Před odjezdem jsme všechno vyřešili, lístky na autobus jsou koupené, odjíždíme v 1pm. V Hurghadě jsme přistály v opravdu brzkých ranních hodinách, do hotelu dorazili ne o moc později. Bylo asi 6am. Samozřejmě nám na recepci oznámili, že pokoje budou až odpoledne. Jenže co teď? Potřebuji si přebalit věci ze svého loďáku do něčeho „testovatelnějšího“ do busu směr Káhira. No nic, zatím máme času dost, vyrážíme na pláž. Před obědem se teda zvedám a cupitám na recepci, ochotná nechat tam nějaký ten bakšiš za pokojík, jenom abych mohla vypadnout. Pan recepční se nade mnou nechce smilovat a tvrdí mi, že pokoj prostě bude až ve dvě. Celá zoufalá jsem zalezla se svým loďáčkem na záchod, přebalila se do tašky a baťůžku, kámoška se smířila s tím, že musí ohlídat všechny věci a suveréně vyrazila na poslední drink před odjezdem. Pan recepční pochopil, že můj odjezd opravdu nebyla jen výmluva a sám dobrovolně si mne volá a dává mi klíče. Hurááááááá!:) tak ještě odtáhneme věci a můžu vyrazit.
Ahmed už čeká před hotelem, shledání po měsíci kdo ví, jestli jsem nezapomněla mluvit, pomáhá mi vzít věci a vyrážíme směr místní busík a pak normální bus směr Cairo. Poučena z minulého pobytu v Egyptě, kdy jsem zjistila, že Egypťané jsou mistři v klimatizování na 10 stupňů, jsem do busu vybavena džínama, teniskami, tričkem a silnou mikčou… ahmed teda nechápe, proč v těch 40 stupních v Hurghadě vypadám jak ze severního pólu, hrozně se mi směje, ale já se nenechám odradit, zánět průdušek či zápal plic bych v Egyptě potkat nechtěla

CESTA HRG - CAIRO
Konečně jsme se nalodili. Jsem docela překvapená. Vzdálenost z HRG do Caira je pouhých 530 km. Lístek stál „celých“ 60 LE. Po probdělé noci v letadle se docela těším, že si zdřímnu. To jsem se ale přepočítala, pan řidič je opravdu mistr v klimatizování a v autobuse není víc než 10 stupňů, takže skoro celou cestu klepu kosu a čučím z okýnka. Vlastně ne, taky si občas vyprávím se svým spolucestovatelem, ale tomu se spí očividně lépe v té kose.
Když jsme se dostali až do oblasti Ain Shoukna, tak jsem byla úplně omráčená tím kontrastem „vysokých“ skal a moře hned pod nimi. Pořádně jsem se zakoukala a poprvé v životě jsem viděla delfíny, dokonce dva a kousíček od břehu. Pořád jsem se vyptávala, kdy už tam budeme, když jsme projeli poslední „okresní“ hranice, na kterých bylo napsáno Káhira, tak se mi tomu ani nechtělo věřit.

PŘÍJEZD DO CAIRA
Už je skoro večer, zmatečně vystupujeme na nějaké zastávce, doufám, že jsem nic nezapomněla. Pár egyptských telefonátů a je mi oznámeno, že za chvilku přijede taxík. Když uběhlo asi 10 minut a pořád nic (teda vlastně něco jo, za tu dobu jsem málem způsobila asi tak 30 dopravních nehod jak se všichni řidiči otáčeli jako omámení, koho že to na té ulici vidí), tak jsem pochopila, že taxíka bude dělat nějaký kamarád. No jo, a je to opravdu tady, aspoň že ne autonehoda, ale chudák dědeček na kole se trefil přímo do popelnice. Naštěstí kamarád už je tady, tak snad nezpůsobím více neštěstí.
Kamarád a auto jsou tady, můžeme jet do bytu. Jsem dneska opravdu vyfluslá, 5 hodin v letadle, 6 hodin v buse, probdělá noc, to udělá svoje. Pomalu jsem se ani nepodívala po bytě, a už jsem se válela v posteli na pravém boku.

DEN DRUHÝ
UVIDÍM KONEČNĚ NĚCO Z CAIRA?:)
Včera jsem se nějak nestihla najíst ani navštívit koupelnu, tak to doháním dneska. Po jídle se jdu oblíknout. Nevím proč, ale Ahmed se mi pořád pochechtává. Když skončím (na sobě mám kraťasy a tílko) tak se na mě tak nevinně dívá a říká mi, že takhle ven nemůžu. Samozřejmě s mojí tvrdohlavostí (a znalostmi HRG) mu oznamuju, že takhle prostě půjdu že je venku nejmíň 50 stupňů. Jenom se usměje a říká, že za 10 minut budu žadonit, abych se mohla jít převléct. No jo, samozřejmě. Ještě jsme ani nenasedli do prvního busu a už chci zpátky, nejlépe tak ještě koupit ten jejich hábit včetně šátku. Byteček byl v Nasr city, taková hodně okrajová čtvrť, samozřejmě na turisty tu moc zvyklý nejsou… Takže cesta zpátky do bytu. No jo, jenže co si jako mám oblíct? Samé letní věci…. Tak nakonec skončím alespoň u dlouhých legín a trička s krátkým rukávem, ale i tak se cítím dost divně. Nevím proč, ale hrozně moc bych chtěla zapadnout

TAK UŽ MOŽNÁ NĚCO UVIDÍM
Jsem teda pěkně naštvaná, když mi Ahmed oznámí, že jdeme do nákupního centra. Zase se mi směje a říká, že to dělá jen kvůli mně. Pochopím to hned, jak vystoupíme z busíku. To že jsem si vymohla, že odcházíme přes poledne, nebyl fakt dobrý nápad. První den v takovém horku mi opravdu nedělá dobře. Takže jsme zašli do City Star a strávili tam hooooooodně dlouhou dobu jenom bloumáním. Samozřejmě jsem okukovala šátky a ty jejich hábity, ale na druhou stranu jsem byla překvapená, jak krásně a moderně i elegantně, se dá sladit oblečení se šátkem. Občas jsem si tam připadala jako vesnický buran v těch legínách a džínové sukni.
Začíná zapadat sluníčko, tak už se konečně můžeme vydat na obhlídku Káhiry. Vyrážíme na Corniche. Taková milá procházka, pár foteček, projížďka lodičkou a jsem zase zralá tak akorát do postele, ale říkám si, že tu zase nebudu tak dlouho, takže žádný spánek. Ještě máme v plánu dvě zajímavá místa.

LETIŠTĚ? PROBOHA PROČ? A KAM TEĎ?
Nechápala jsem proč jedeme k letišti. Když jsme sjeli z dálnice a zakotvili u místečka s pěkným výhledem, tak mi kamarádi vyprávěli, co je to za místo. Místo pro romantiku, pohled na přistání letadel….. Může tu být pěkně při západu slunce. Druhé místečko je na vyvýšenine za Citadelou. Je odtud krásný pohled na celou starou Káhiru. Miluju noční pohled na město. Přes den odtud jdou občas vidět i pyramidy. Ten čas tu nějak rychle utíká. Už je hluboko po půlnoci. Tak to zítra fakt asi brzo nevstanu.

DEN TŘETÍ
ZASPALI JSME
Ani nevím jak, probudila jsem se až ve tři odpoledne. Na egyptský život bych si asi zvykla rychle. V noci vzhůru, přes den spát. Než se vyhrabeme z bytu a dostaneme se k dnešnímu cíli – místa okolo Khan-el-khali, tak je sluníčko už dávno schované.
No jo, přesně co jsem čekala, ještě aby ne, po 4 litrech vody. Chce se mi čůrat. Jenže ani v jedné z těch 150 kaváren není samozřejmě záchod, že. Navíc se tu už nepohybuje nějak extrémně moc turistů, že bych se řítila s davem. Co budeme dělat? Tak se Ahmed začal pátrat u místních lidí po záchodu. Tak to jsem fakt nečekala. Poprvé v životě jsem na toaletu měla policejní doprovod pan hodný policajt pochopil, že pokud mi neřekne, kdy ty záchody jsou, tak se schyluje ke katastrofě. Vzal mě za všechny ty kavárničky, do nějaké tajné uličky. A ejhle – záchody – ale jenom jedny dveře. To je fakt nějaký divný. Mám prý chvilku počkat. Víte na co? Až ten záchod opustí všichni pánové:D takže až všichni odešli, měla jsem záchody asi tak s dvaceti kabinkami jenom pro sebe a ještě s policejní ochranou:D
Tak dnes jsme toho moc nestihli, zítra jsme tu poslední celý den, takže program je jasný. Pyramidy. Nic víc nepotřebuju.

DEN ČTVRTÝ
Na každodenní šílený výběr oblečení už jsem si zvykla, ale dneska vůbec nechápu, proč vstáváme v půl 7. Prý překvapení. Tak to jsem zvědavá. Kodrcáme se jedním busíkem, pak druhým a vystupujeme na Tahriru. Tam mi Ahmed oznamuje, že dál busík nejede, že musíme taxíkem. Přemýšlím, co mě teda čeká. A ještě k tomu s náma žádnej taxikář nechce jet, ach jo, kam mě to táhne?
Konečně jeden svolil. Asi po půlhodině jízdy vidím pyramidy. Ach jo, ale to přece není žádné překvápko. No jo, ale asi po dalších 10 minutách mi pyramidy mizí z dohledu a jedeme pořád dál. Přemýšlím, jestli se ještě vrátím živá, jestli už nejsem prodaná:D

DREAMLAND A DELFINÁRIUM
Ale milý pan taxikář nás vyhazuje u DREAMLANDU. Tak tomu říkám fakt překvapení, pár atrakcí, ale hlavně DELFINÁRIUM!!. Tak tady jsem ochotná strávit klidně celý den i v tom šíleném vedru. Od rána obcházíme různé atrakce, jako jízdu lodí starověkým světem, motokáry a další. V 1pm začíná delfíní show. Stepuju tam pomalu už od dvanácti. Těším se jako malé dítě. Show byla super, ale nějak mi bylo líto těch zvířátek, když jsem si vzpomněla na ty dva delfíny co jsme potkali na volném moři…. Po show absolvujeme zbytek atrakcí a vydáváme se zpátky.

PYRAMIDY PŘI ZÁPADU SLUNCE
Vlastně jsem úplně zapomněla, že jsem chtěla jet na pyramidy. Tady je mé dnešní druhé překvapení. Areál pyramid je už zavřený, jsem zklamaná, ale Ahmed míří vchod aniž by se zastavil. Tak to jsem zvědavá, co budeme dělat. Procházíme pořád dál až k domečkům, které stojí těsně u té zdi, kterou jsou obehnané pyramidy. Téměř ve všech jsou stáje a půjčovny velbloudů a koní. To už mě napadají strašné myšlenky na koni jsem seděla jen jednou v životě a to jako malé dítě. A ono je to fakt tady. Zastaví u jedné půjčovny a zdraví se s majitelem. Já hned protestuju, jestli se nezbláznil, že jsem na tom nikdy neseděla a že nedojedu ani na konec té ulice (končila po 20 metrech). Nakonec teda nasedám, Ahmedovi to fakt jde, ještě že je s námi ten pán ze stáje a jde se mnou opravdu pomalu Pomalu, ale opravdu pomalu se blížíme k cíli – vyvýšenina kousek nad pyramidami. Krásný plán. Pyramidy při západu slunce. Nějak se od toho pohledu nemůžu odtrhnout. Sluníčko zapadlo a my se vracíme zpátky. Jenom se stavíme na večeři, kafíčko a šíšu. Mám toho fakt dost, celý den na sluníčku v tom Dreamlandu mi fakt dal zabrat.

EGYPTSKÝ ENTOMOLOG
Na to, že občas v noci neteče voda, jsem si zvykla rychle. Ale na egyptské zvířátka si nezvyknu asi nikdy. Ráno jsem zapomněla v koupelně zavřít odpad. Nic nenapravitelného. Vlezla jsem si do sprchy a nějak se mi zdálo, že mě škrábe palec. Tak za ten křik by se nemuseli stydět ani v prvotřídním hororu. Nefalšovaný egyptský šváb. Opět jsem se dočkala jen egyptského smíchu. Ach jo. Zvláštní to země, ale já měla málem infarkt. Ještě že tam byl jenom jeden (doufám).:)

JÍZDENKY JSOU FUČ
Ahmed se večer ještě vydal koupit jízdenky. Když mi asi po hodině volal, tak už se mi to nezdálo. No samozřejmě. Na zítřek jsou vyprodané. Mají jen nějakou „super high“ třídu asi za 120 LE. Tak prej s tím nepojedem a budu mít překvápko i zítra. Tak to jsem zvědavá, jesli se do té HRG ještě dostanu.

DEN PÁTY
Ráno jsme opět zaspali vzbudil nás až telefon, ani nevím od koho. Pár arabských slovíček a prej si mám pohnout s balením. Tak jsem si rychle naházela věci, pod mikču hodila tílko, už mi nezbylo nic jiného než kraťasy, tak jsem to riskla.

TAXÍK DO HURGHÁDY, POUHÝCH 530 KM
Když jsem vyběhla před dům, tak nás tam čekalo auto i s řidičem. Fakt mi to nedalo a musela jsem se zeptat „vo co go“. No jo, dočkala jsem se jenom úsměvu a odpovědi, proč nejet taxíkem? Fakt jsem nechápala.
Později v autě jsem se teda vysvětlení dočkala. Tahle kára je něco jako taxík, jenom na dlouhé cesty. Takže nás odveze do HRG a z HRG někoho dalšího do Káhiry. Ale ta cena mě fakt dostala….. Chcete si tipnout? Můžete…………………………………………………………… 530 km s řidičem stálo 250 LE. Tak tomu fakt říkám mazec. Zastávky kdy chcete, čas na obídek, všechno v klídku a ještě to stojí stejně jako autobus.

WILLCOME BACK IN HURGHADA
Tuhle cestu si pamatuju. Ach jo, HRG je zpátky. Ale mě se tam vůbec nechce. Ahmed a taxikář mě vysadí před hotelem. Ochranka jen pozdraví, a milý recepční mě nechce dát klíče od pokoje, že prej tam nebydlííííííím ach jo, kdyby to tak nebyl ten stejný člověk jako před pěti dny……… Káhiro, prosím, vrať se zpátky.

další cestopisy
Komentáře
8
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
shiri 30.04.2009 21:45
 

Super :-D :-D :-D .Mě by zajímalo, kde je to romantické místo u letiště my to máme k letišti kousek, ale ještě jsem o tom neslyšela.Jinak na noční pohledy na město je super si zajít do Al Azhar parku.Když si sednete na terasu je vidět krásně osvětlená Citadela.A taky doporučuju výlet na feluce, ale než do ní vlezete nechte toho "felukáře" projít loď. My jsme měli na loďce černého pasažéra, obrovskou vypasenou krysu.Já jsem málem plavala v Nilu :-D a po 5minutách jsme byli zase na břehu 8-).

  • Anonym (1)
Leni.Leny 24.04.2009 17:04
 

krásný dobrodružný zážitek, ráda sem si početla :-D

  • Anonym (1)
connie 27.02.2009 21:29
 

Moc hezké!!! Takové zážitky tě s žádnou cestovkou nepotkají :-D .

  • Anonym (1)
Simoonkaa
18.12.2008 17:13 193.85.19.***
 

To je opravdu úžasné..úplně jsem se dostala do toho děje a trochu mi to pomohlo zavzpomínat na mou loňskou dovolenou.Možná z tebe bude jednou dobrá spisovatelka ;-) :-) :-P ...

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Nefertiti-Sysi 11.12.2008 13:49
 

fantastické !!! :-)

  • Anonym (1)
Renoska 08.12.2008 20:52
 

moc hezký a budu se těšit na další pokračování :-P

  • Anonym (1)
petnazmy 02.12.2008 10:49
 

pěkňoučký :) už se taky opravdu těším ! a doufám že tvoje pokračování bude brzo :-P

  • Anonym (1)
badawi 01.12.2008 19:47
 

pěkné...

Zpět na všechny diskuze