A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Malé povídání o Káhiře

Povídání malé cestovatelky o velkém městě, o městě plném protikladů, o městě plném úžasných věcí, o městě plném bídy a špíny...

Káhira -- květen 2008

Malé povídání o velkém městě:

Vysněná cesta před kterou jsem byla dost nevozní, ale myslím že celý pobyt předčil moje představy a očekávání.Jela jsem vlastně trochu „pracovat“ ale také poznávat,poznávat město,poznávat památky,poznávat lidi….Čas,který mi byl na všechno určen byl velmi krátký a já se sem budu vracet vždy,když mi to čas a finance dovolí.

Praha 23.05.08 – letiště Ruzyně:
Cekem všechno zvládám,kufr je odbaven a mě zůstává relativně hodně času do odletu,takže to řeším „nekřesťansky „drahou kávou a jako správná ženská obhlídkou obchůdků.Pomalu se blíží čas nástupu do letadla a já pozoruji,že dvě třetiny pasažérů tohoto letu jsou malé děti,které těsně před nástupem hodně ožily.
Konečně sedím v letadle,dětičky se uklidnily,palubní personál velmi příjemný,zpoždění minimální… Káhira – 2.40 am – místního času.Přistání proběhlo velmi hladce,autobus nás převáží do příletové haly,rychle víza a fronta na pasovku.Mám smůlu,kam se já postavím vzniká problém,prostě stojím a stojím a čekám a čekám…naštěstí nejsem sama,je nás Čechů více,tak se to dá zvládnou….jenomže po chvíli začínají vznikat obavy o naše zavazadla a myslím si,že právem,když se konečně dostanu přes pasovou kontrolu,můj oranžový kufr se tváří jako že chce změnit majitele (se zájmem ho obcházel pochybný mladík)
Vyházím z letištní haly už v doprovodu kolegy z partnerské společnosti a těším se do postele.Jsou skoro čtyři hodiny ráno a já mám za sebou pomalu dvaceti čtyř hodinový pracovní den….

Sobota 24.05.08

Asi po tříhodinovém spánku mne pobudil hluk ulice a také dost velké teplo.Apartmán,který jsem měla k dispozici se nacházel na hlavní třídě známé čtvrti Heliopolis,velmi dobrá poloha pro cesty po městě.První den mě kromě pracovních povinností čekal výlet na pyramidy.Už jenom ta cesta autem přes Káhiru je obrovský zážitek…pro mne nepochopitelný způsob řízení auta,chaos na silnicích,obrovský hluk…a při tomto nekoordinovaném způsobu dopravy jsem neviděla za celý pobyt ani jednu bouračku.Nechápu,jak může v tříproudové vozovce jet vedle sebe pět aut,ale pro Egypťany zcela normální,je pravda,že jsem také neviděla jediné auto bez škrábance,tady se to prostě neřeší,protože to co tady někdy člověk vidí na silnice zdaleka nevypadá jako auto – a tím nemyslím oslí a koňské povozy,které nejraději jezdí do protisměru.
Pyramidy- fascinující,množství turistů,množství místních obchodníků snažících se vydělat na všem a na každém.Po krátkém smlouvání o ceně (mám arabsky hovořícího průvodce) si najímáme drožku s koníkem a vyrážíme na okruh okolo pyramid.Mladý kočí se okamžitě ujímá mého fotoaparátu a snaží se z každé foty „vytřískat“nějaké drobáky, a že těch fotek udělal…Po asi tříhodinovém kroužení ve stínu velkých pyramid se vracíme k autu,drožkař nás veze částí,kde nepředstavitelná špína a nepořádek kouká z každičké škvírky….a všude žijí lidé,rodí se děti,umírají starci….Pro nás Evropany neskutečné,a i když špínu a chudobu vidíte na každém kroku,ti lidé žijí svůj možná šťastný život,klidně se plouží těma špinavými uličkami, sedí ve své oblíbené kavárničce(jestli se tomu tak dá říci),pokuřují „šíšu“ a debatují o ničem….
Rychlý pozdní oběd (řeším to KFC) a návrt do apartmánu,dlouhá sprcha aby člověk ze sebe dostal ten celodenní prach a večer opět do víru velkoměsta… …všichni obyvatelé Káhiry se snad dohodli,že večer vyrazí do ulic,přeplněné silnice,auta parkují všude,kde se dá ( i uprostřed cesty) a ti človíčkové jsou tak bezstarostní…až jim pomalu závidím.Večerní toulky městem jsme ukončili v jedné kavárničce u skleničky černého čaje,a já se těšila do postele,můj první den v Káhiře mi dal opravdu zabrat(nevím proč, ale vždy když vyslovím slovo Cairo – vzpomenu si na film Kristián s Oldřichem Novým…),ještě chvíli koukám z okna svého dočasného domova,popíjím skleničku vína a přemýšlím,kdy ti lidé chodí spát…jsou skoro dvě hodiny po půlnoci a ulice žije….

Neděle 25.05.2008

Probudilo mne vyzvánění telefonu,moc se mi nechce opustit postel,jsem unavená z předešlé noci,ale mám tak málo času…Rozpálené město mě vítá – pro Egypťany je neděle normální pracovní den,pouze křesťanské rodiny mají ve zvyku sejit se,společně posedět…Ulice jsou přeplněny troubícími auty,a moje cesta dnes vede do staré Koptské Káhiry.Jedeme autem, přestože cesta metrem je daleko rychlejší,ale já nějak nedůvěřuji těmto dopravním prostředkům… Prohlídka křesťanských kostelů,židovské synagogy,kostela pravoslavné církve a dalších zajímavostí opět zabírá celý den… a to nevidím zdaleka všechno,už teď vím že se sem musím jednou vrátit….Horkem rozpálené ulice,těžký vzduch mne opět zažene na chvíli do mého apartmánu,ale dříve,než se tam dostanu procházíme uličkami,kde se jen stěží dá projít hromady odpadků ,mezi kterými líně postávají vychrtlí oslíci a hrají si děti…

Večer mne čeká Down Town a Nil…moc se těším….

Nejvyšší věž Caira je zavřená,probíhá rekonstrukce a plánované otevření je někdy v červnu,to já už tady nebudu,tak snad příště.Vracíme se zpět k Nilu,usedáme do jedné z kaváren na pobřeží a při čaji pozoruji noční život na řece,znovu se divím – ti lidé snad nikdy nespí,lodě plné lidí,malých dětí a všichni se dobře baví.Viděla jsem i několik svatebních průvodů,kolon nebo také svatbu na Nilu,tyto oslavy se odehrávají převážně večer a hodně záleží na finanční situaci rodin….
… a závěr dne?Je krátce po půlnoci a celé město žije oslavami fotbalu,nepamatuji si názvy těch klubů,ale vím,že to bylo utkání dvou důležitých a snad i nejznámějších týmu,takže jedni oslavovali vítězství a jedni truchlili nad prohrou,každopádně to dávali hodně hlasitě najevo.
Rychlá sprcha a postel,začíná mi chybět spánek,doma nejsem zvyklá tolik ponocovat…ale Cairo žje v noci,tak se musím přizpůsobit.

Pondělí 26.05.2008

Dá se říci,že polovinu pobytu mám za sebou.Dnes mě čeká pár schůzek a jednání a pak je v plánu Muzeum.Je mi jasné už podle toho co se píše ve všech průvodcích,že jeden dne,vlastně jedno odpoledne i na toto úžasné místo stačit určitě nebude,ale chci vidět alespoň něco,zlomek památek tohoto pro mne čarovného národa….
Trochu odbočím – absolutně s nedokáži představit jednodenní výlet do Caira třeba z Hurghady,kdy vlastně celou noc trávíte v autobuse,potom maratón na pyramidy,rychle muzeum a nevím přesně,co ještě nabídka zahrnuje,proto všem,kdo chce opravdu něco vidět a hlavně všechny ty zážitky vstřebat – Káhira není na jeden den…

Zpátky k muzeum – opravdu jsem zvládla pouze jednu část,jednak jsem byla omezena časově a také velké horko a množství turistických skupin vám brání v klidném procházení a studování vystavených exponátů.
Viděla jsem mumie – fantastický zážitek,dokonce i přes přísný zákaz fotografování(můj egyptský kolega s nedal říci a málem jsem přišla o foťáček)mám pár obrázků ve společnosti mumií a teď nevím,kdo vypadá lépe…prošla jsem místa kde jsou vystaveny části zařízení paláců,kde jsou povozy – velmi důmyslné a jednoduché,viděla jsem úžasné zlaté šperky královských rodin,ozdoby faraónů,části vojenské výzbroje,ochranné štíty potažené zvířecí kůží,která si zachovala původní podobu,obuv,kterou nosili příslušníci královských rodin(ta se vlastně zachovala do dnes - všechny botičky,které jsou vlastně nazouváčky mezi prsty jsou potomky botiček faraónů….)
Vrátím se tam,určitě je co vidět.
Ještě ke vstupu do muzea – celý proces je provázen přísnými bezpečnostními kontrolami,kdy procházíte několika rámy a dokonce vám policie otevře kabelku,aby zkontrolovala její obsah…

Plná zážitků a dojmů nejenom z muzea, ale také z cesty autem po opět přeplněném městě se vracím do svého přechodného domova(už i portýr mne pravidelně zdraví a snaží se mne přesvědčit,že mám používat výtah…samozřejmě za mírný poplatek(ten mu ráda dám,ale výtahy nepoužívám ani doma v ČR,a tomuto Káhirskému moc nedůvěřuji a bydlím ve druhém poschodí to se dá vyšlapat…)
Těším se na sprchu,krátký spánek a jako správná ženská musím jet večer taky trochu provětrat peněženku takže „go shoping“,oblíbený to sport všech žen….

V první řadě musím podotknout,že ceny jsou tady podstatně nižší než v Hurghadě – hlavně co se týká všech obchodů s oblečením,obuv a kabely a ostatní doplňky.Samozřejmě mám na mysli kamenné obchody,kde za velmi přijatelné ceny dostanete koupit opravdu kvalitní věci.Ochotní prodavači se vám věnují s patřičnou úctou a určitě zde nepotkáte „drzé náhončí“,kteří na vás pokřikují a tahají vás do obchodů,tady se zcela anonymně procházíte ulicí a nanejvýše – pokud někdo zaslechne vaši angličtinu – vás slušně pozvou na návštěvu jejich obchůdku.Zhřešila jsem v obchůdku s botičkama,kdy opravdu nešlo odolat jednak modelu a jedna ceně(mokasíny z pravé kůže za hruba 300,- Kč a úžasné sandálky v krásné zelené barvičce za cca 220,- Kč, no řekněte sami – nekupte to!!!)Je úplnou samozřejmostí,že pokud nejste muslimská žena,prodavač vás usadí,pomůže vám botičky vyzkoušet,(muslimské ženy se nesmí cizí muž dotýkat),odnese vybrané zboží k pokladně…ale také je zcela normální dát mu za tuto službu malý bakšiš( pro představu – takový prodavač vydělává měsíčně asi 400 – 450 Egyptských liber,což je na naše peníze do 1.350,- Kč,vlastně všichni s tím bakšišem počítají.Je to vlastně součást jejich výdělku.A platí se tady za všechno – i za to,že vám někdo ukáže při pakování auta…Což je v Káhiře další velký problém,hodně aut a málo místa…Proto každou frekventovanější ulici nebo místo hlídá človíček,který vám pomůže za bakšiš zaparkovat,případně vám ušmudlaným hadrem přetře přední sklo… Pokud chcete svoji peněženku provětrat pořádně,není to vůbec žádný problém no a pokud vám nebude stačit hotovost – ve všech větších nebo značkových obchodech se dá platit kartou.Otevírací doba obchodů je dlouho do noci a také je hojně využívána,není problém jít svoji peněženku provětrávat o půlnoci a určitě naleznete dostatek možností.
S velkým zájmem jsem pozorovala oblékání egyptských žen,hlavně muslimek,kdy přestože jsou vázány tradicí snaží se svůj styl zpestřit,přenést tradiční prvky do moderního způsobu oblékání,obdivovala jsem barevné kombinace,kdy všechny součásti oděvu krásně ladily…Někdy jsem se musela pozastavit nad striktním dodržováním zahalení,kdy ženě opravdu byly vidět pouze oči,a mohu říci,že se jednalo převážně o mladé ženy – usuzuji tak jednak podle způsobu chůze,ale také podle jejich doprovodu,kdy to byli mladí, moderně oblečení muži s vysportovanou postavou….
Noční Cairo je úžasné,pomalu se zavírají některé obchody,prodavači vyhrnou nohavice, vylijí na podlahu kbelík vody a začíná úklid,tady se opravdu všichni řídí heslem co je mokré,to je čisté… no a to co z obchůdků vymetou na chodník někdo další smete na silnici a po té potom projíždí taková srandovní mašinka a snaží se to posbírat…jenomže než se ráno dostanu do města,už zase je všude špína a nepořádek… Celkem běžné je také mokré prádlo nad vaší hlavou,takže pozor- to neprší,to vám kape za krk z čerstvě vypraného prádla(jenom nechápu,jak může být po usušení na ulici čisté…)

Úterý 27.05.08

Čtvrtý den mého pobytu jsem bohužel musela zasvětit práci,takže ráno rychlý čaj a čerstvá ovocná šťáva,kousek koláče a vrhám se k počítači a musím trochu pracovat.Bohužel nefungovala wi-fi síť u MacDonaldu,takže moje spojení se světem bylo pouze přes telefon(už teď mám hrůzu z přeplněné e-mailové schrány),ale i tak se mi podařilo zařídit dost věcí.Odpoledne až trochu polevilo to celodenní horko, jsem se vypravila něco málo sníst – ten můj žaludek snad snese opravu všechno – takže jsem si dala výbornou rybu,mořské potvůrky a arabský chléb,zalila jsem to opět čerstvou ovocnou šťávou a spokojeně zalehla ke krátkému odpolednímu spánku.Večer mne čeká velký trh!

Velký bazar – opět něco co Evropan hned tak neuvidí a nepochopí – obrovská směs obchodů,obchůdků a prodávajících,směs tváří,spousta špíny,bídy…Byla jsem z toho dost rozčarovaná- je mi jasné že na arabském trhu nemohu být sama,ale opravdu jsem zažila řádný šok.Byla jsem upozorněna mým průvodcem,že trh je převážně muslimské místo,člověk se podle toho opravdu musel chovat a je pravda,že když jsme kdekoliv ve městě přecházeli frekventovanou silnici,klidně mne můj kolega chytil za ruku a přes silnici převedl,tady mne táhl za rukáv a s obavou se rozhlížel kolem sebe… No a můj dojem z velkého trhu?Viděla jsem ho,zažila jsem tu atmosféru,koupila pro maminku muškátový oříšek a pro kamaráda kuchaře( v práci mi podstrojuje a hlídá moji linii dietními jídly)trochu šafránu…rychle pryč,sedáme do auta a kolem Citadely se vracíme do Heliopolisu,kde ještě zajdeme na večerní čaj….Když se dostanu do postele jsou opět skoro dvě hodiny.

Středa 28.05.08

Tak rychle to uteklo,poslední den mého pobytu je nenávratně tady,ještě poslední schůzky,poslední materiály,pár drobných nákupů a balím kufr…V noci letím ráno v šest jsem na Ruzyni a od osmi mi začíná normální pracovní den.Nevím jak to zvládnu,jdu ještě před odletem chvíli spát….
Půlnoc, můj egyptský kolega mne odváží na letiště,ještě poslední káva – po týdnu první celkem lahodné espreso,všechny nezbytné kontroly a odcházím k mému letu….Nashledanou Cairo – určitě se vrátím… Let měl asi hodinové zpoždění,jinak pohoda,servis dobrý.Skoro celou cestu jsem prospala,probudilo mne až sluníčko nad Prahou.Jsem doma.

Zatím jsem psala pouze o tom turisticky zajímavém, ale jsou místa v Káhiře,kam se turista nedostane,jsou uličky,kam vám brání vstoupit hromady odpadků, jsou obydlí o kterých se ani nedá říci,že jsou to obydlí a všude,kam se jen podíváte jsou lidí… Na silnicích potkáváte od luxusních limuzín,které řídí „bussinesmani“ v drahých oblecích,v doprovodu velmi solidně vyhlížejících dam(některé v muslimských šátcích),hodně rozšířená značka aut je tady Renault,Hyunday ,tu používá převážně tzv. střední vrstva,ale také potkáváte dopravní prostředky,kterým se ani nedá říci, že jsou to auta…Technická kontrola tady zřejmě vůbec nefunguje….Dopravní předpisy?Co to je?(věta kterou jsem velmi rychle naučila říkat i mého egyptského kolegu),přejít přes silnici byl pro mne obrovský problém,jednou jsem dokonce se slzičkami v očích zůstala trčet na nějakém ostrůvku a druhá strana byla pro mne jako pevnina pro trosečníka.
Obdivovala jsem klid všech těchto lidiček,nikde člověk nevidí vynervované,hádající se postavičky – jo jediné kdy člověk slyší zvýšený hlas je,když se smlouvá cena…Peníze,všude jsou důležité peníze,jakmile vložíte do připravené ruky ten malý papírek,okamžitě je vám vše k dispozici – najde se místo pro zaparkování auta,místo u stolu v restauraci,policajt vám vrátí foťák,když fotíte něco, co zrovna není povoleno…prostě peníze jsou v tomto hektickém městě to nej… Jedno vím určitě, žít bych tam nedokázala.Jsem dítě lesů,vod a strání, potřebuji k životu klid,čistý vzduch,zeleň a ne přeplněné ulice,plno smogu a obrovský hluk,ale něčím mne to město okouzlilo a chci se tam vrátit.

Můj egyptský kolega patří k té střední vrstvě co se týče materiálního zabezpečení,pracuje v cestovním ruchu jako finanční ředitel,jeho manželka nikdy nepracovala,mají dvě děti,dvoupokojový byt a auto na splátky.Měla jsem možnost navštívit jejich byt,jejich domácnost,zařízenou velmi skromně, ale účelně,čistota byla znát,vždy jsem obdivovala perfektně vyžehlené košile mého kolegy(paní na to má čas),děti skromné, slušně vychované.Z každé maličkosti,kterou jim vždy při své cestě do Egypta přivezu se hrozně těší a hračky mají své čestné místo hned vedle svatých obrázků… Je to jiný život,jiné hodnoty,jiný způsob myšlení a uznávání priorit…Těžko si evropská žena zvykne na tento způsob života a nikdy nemůže do této společnosti úplně zapadnou.

další cestopisy
Komentáře
12
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Masreia 16.12.2008 00:49
 

Moc krasne vypraveni Sameho, diky. V Kahire jsem jeste nebyla, ale urcite se tam vypravim, snad brzy ;-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Marlin 25.06.2008 21:30
 

To ale bylo héézkkýýýýý.Tak jsem se teď do Káhiry vrátila s tvým vyprávěním ;-) :-D :-D

  • Anonym (2)
hany 22.06.2008 12:20
 

Uff...úplně jsem se ocitla zase tam ;-) Naprosto přesně výstižné,člověka Cairo dostane.Přestože tam vidí a zažije i nemožné... :-) Moc díky za prima počteníčko...už se tam zas moc a moc těším :-)

  • Anonym (2)
  • Anonym (2)
manura 12.06.2008 22:01
 

díky za počteníčko na vánoce mám již koupenou letenku do Caira budu tam 10 dnu tak věřím že mnoho poznám co ještě neznám 8-O

  • Anonym (2)
  • Anonym (2)
Tana 08.06.2008 20:25
 

Úžasné počteníčko, díky za zážitek :-P

badawi 31.05.2008 11:09
 

Sam, pěkné, cítila jsem se tam jako doma. A i když jsem tam strávila tak 10 dní, rozhodně tam pojedu znovu. Je tam nádherně. Cairo je pro mě jedna velká neznámá, kde člověk najde všechno, co chce, potřebuje. Ale na druhou stranu, před některými věcmi člověk musí zavřít oči a jít dál :-D.

btw: jak to vypadá, letíš znovu?

  • Anonym (2)
hojsadlo 30.05.2008 23:11
 

:-D :-D :-D

  • Anonym (1)
ZdenaB 30.05.2008 22:40
 

Moc pěkné, hezky se to čte. Díky za zážitek... ;-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Nefertiti-Sysi 30.05.2008 20:55
 

Veľmi pútavo napísané, s väčšinou postrehov/ názorov som sa vedela celkom dobre stotožniť...som zvedavá na fotky-už sa teším !!!

norina 30.05.2008 19:01
 

dakujem za skvelé čítanie ;-)

  • Anonym (1)
Hoda
30.05.2008 17:26 85.160.15.***
 

Krásně se to čte, člověk se tam zrovna vidí a vzpomíná a vzpomíná.....Dík za hezký počtěníčko :-D

  • Anonym (2)
  • Anonym (1)
Lenka-D.G.I 30.05.2008 15:45
 

Pekne povidani :-P
Kahira je opravdu tak rozmanite a zajimave mesto, ze pokazde tam clovek objevi neco noveho a na jeji dobre poznani by musel mit mesice...na druhou stranu souhlasim, ac jsem puvodne z Prahy, ze zit bych tam taky nemohla, po 2-3 dnech mam vzdycky toho ramusu a milionu lidi az nad hlavu.

  • Anonym (1)
  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze