A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Modrá díra

Výlet do potápěčského ráje na hrbu velblouda.

Modrá díra

Dovolená v hotelu Hilton Nuweiba Coral Resort je předurčená především k lenošení na plážovém lehátku v klidném prostředí soukromé pláže. Jako prevence před proleženinami jsou připraveny fakultativní výlety. Nabídka se shoduje s ostatními egyptskými lokalitami a dle mého názoru je většina výletů pro pobytový zájezd nevhodná. Např. co se dá stihnout za pár hodin v Jeruzalémě? Asi moc ne.

Moře v okolí hotelu je zcela prosté korálových útesů a tak můj první výlet směřoval do Dahabu na místo zvané „Modrá díra“. V osm ráno jsme měli přistaveny před hotelem dva džípy. Poprvé jsme tak měli možnost vidět okolí hotelu ( přiletěli jsme v noci). Celá cesta vedla mezi horami, které jak jsem se obával vůbec nebyly nudné a nezajímavé. Dle naší delegátky Renaty jsme měli dojet na místo kde na nás čekají koráby pouště. Závěr „první etapy“ výletu vedl po polní cestě ( řečeno po našem ) plné výmolů a kamení.

Po důkladném vydrncání jsme zastavili, na pro nás zcela nelogickém místě. Zprava moře, zleva skály a samý písek. To podstatné, ale chybělo. Nikde ani živáčka natož velblouda. Než jsme stačili dokouřit egyptskou marlborku už slečna Renata věděla, že velbloudi nemají čas a že budou později. Měli jsme totiž zcela stylově dojet na velbloudech do oázy k beduínům na čajíček. Takže zcela nestylově jsme přijeli v džípech. V oáze nás přivítala kupa děcek se slovy „many“ nebo „fůd“. Prostě chtěli prachy nebo jídlo.

Naštěstí je náš arabský průvodce rychle zpacifikoval a tak jsme si mohli celkem nerušeně prohlídnout to málo co oáza nabízela. Znáte Chánov? Stejný, jen ne patrový. Delegátka nás zavedla do jednoho z přístřešků, kde podávali místní přeslazený čaj a krátce pohovořila o zvycích beduínů. Mezitím si místní děti stačili vyzkoušet boty lidí s menší nohou ( musí se tam naboso) a vysomrovat po jednom bonbónu. Návštěvu jsme ukončili předáním jednodolarovky nejotravnějšímu jedinci a se vzájemnými úsměvy na rtech jsme opustili oázu směr městečko Dahab.

Nákupně – čůrací zastávka v místním obchoďáku byla naštěstí krátká a tak jsme pokračovali do centra Dahabu. Zde jsme měli 45 minut na prohlídku a možnost něco nakoupit. Někteří toho využili, já však ne. Tričko FC Barcelona si můžu koupit od stejného čínského výrobce u našich vietnamců a ručník s nápisem Egypt mi určitě ve výbavičce chybět nebude. U každého obchůdku byl jeden místní, který vám položil otázku odkud jste. Zpočátku jsem nelhal, ale když mi po desátý řekli „Jak se maš?“ a „gůd praiz“ začal jsem si vymýšlet. Přišlo to zcela bezprostředně a ne s úmyslem někoho zesměšnit. Prostě když se zeptal, tak jsem místo „ček“ řekl „suomi“ a koukali jak vyvoraná myš ani necekli.

Odtud jsme pokračovali na další místo setkání s velbloudy. Tady už byli, seděli u cesty a čekali až na ně nasedneme. Dle instrukcí jsme si každý vybrali svého velblouda, nasedli a čekali až se ho podaří přesvědčit k nějaké aktivitě. Samozřejmě můj seděl nejdéle, něco na sebe s malým arabáškem řvali a pak zcela nečekaně začal vstávat. Když se ostatní účastníci zájezdu přestali smát mému tanečnímu výkonu na velbloudím hrbu, mohli jsme vyrazit směrem vysněné Modré díře.

První moje věta “ Včera jsem dočetl knihu z dostihového prostředí a tak vím vo co gou“ byla i posledním pokusem o nějaký humor. Pak už následovali jen kletby a později i prosby na účet toho zvířete, kterému jsme seděl na hrbu. Vše by asi bylo v pohodě, ale ten klučina co vedl naše velbloudy ( tři najednou) nám s úsměvem podal provázky, kterým asi říkal vodítka a děj se vůle Boží, protože který Čech umí řídit velblouda? Já teda určitě ne. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem absolutně bezmocný a prostě musím sedět na hrbu tak dlouho dokuď to zvíře někdo nezastaví a donutí ho, aby si sednul.

Nevím to jistě, ale můj dojem je, že velbloud je soutěživé zvíře a navíc neumí prohrávat. Ti co byli vedeni některým z děcek, šli spořádaně v karavaně, ale ti naši se stála tlačili na přední pozice a poměrně nevybíravým způsobem. Občas se stalo, že se můj camílek zakoukal, a když se probral a zjistil, že je tak čtvrtý pátý, dal se do mírného poklusu zajistit si opět čelní pozici. Řeknu vám to byla hrůza !!! To že jsem na něm lítal jak nudle v bandě nebylo ještě tak nejhorší, ale podél cesty byly dost velké balvany a na ty spadnout z běžícího velblouda tedy asi ze dvou metrů tak je snad po mně. Další problém bylo sedlo, pokud se to tak dá nazývat.

Vzhledem ke stále změně rytmu chůze jsem se neodvážil ani na vteřinku pustit jednoho ze dvou držadel na sedle, natož se pokusit o jinou polohu při sezení. Za druhým horizontem jsem už myslel, že vidím fatu morgánu a vytoužený cíl, v našem případě zátoku zvanou „Modrá díra“. Na počátku tohoto potápěčského ráje velbloudi přešli do parkovací polohy a hurá zpátky na pevnou zem. A ejhle! Ono to nešlo! Nohy v poloze obkročmo úplně ztuhly a já se nemohl vyhrabat ze sedla, do toho ještě arabáš kvákal to svoje „many, many, many“. No nakonec se povedlo, klučina dostal doláč a hupky dupky do vodičky na mořské potvůrky.

Modrá díra je opravdu modrá díra, protože korálový útes je skoro kruhového tvaru a dno je ve hloubce až 800 m. Všude je plno šnorchlistů a potápěčů, ale naštěstí je korál dost velký a lidé si nijak moc nepřekáží. Do vody vedou dva vstupy. Asi nejlepší je vlézt do vody z modrého plastového pontonu a nechat se pomaličku unášet ke druhému vstupu, který nám však poslouží jako výstup :-) Na hraně korálu je opravdu bohatý podmořský život a je na co koukat. Občas jsem se přidržel korálu ( bacha na ježky) abych zůstal na místě a pozoroval jsem úžasnou, stále se měnící podvodní scenérii. V polovině vyhrazené doby na potápění byl oběd. Ten přišel vhod člověk si aspoň odpočal a zase mohl zpátky do vody.

Na výlet jsem jel, abych si mohl pořádně zašnorchlovat, což se mi splnilo a jinak ostatní věci byly taky zajímavé, ale klidně bych se bez nich obešel, zvláště z jízdy na velbloudovi. Delegátka byla fajn, odpověděla na kdejakou pitominu co nás napadla a tak hodnotím zájezd na jedna mínus.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0012508

Modrá díra

12.06.2007
Komentáře
11
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Neregistrovaný uživatel
21.10.2015 08:39 90.177.250.***
Milena 28.07.2007 21:51
 

:-P :-P :-P
super !!! trošku mi to připomělo,moji 1. cestu do Egypta a velblouda Williho na pláži,přesně vím o čem to je,když sedíš 2m vysoko na tom zvířeti a nemůžeš nic.....do Dahabu jedu pravděpod.28.8. a na Blue Holle se chystám,tak třeba vznikne nový cestopis . Ohromně jsem se pobavila ;-)

  • Anonym (3)
Drahuška
15.06.2007 11:13 193.86.31.***
 

Aleši
s tou ZOO jsem pro, dobrý nápad! Alespoň se podívám na své příbuzné v pavilonu opic, no a kdyby tam byla prázdná klec, hned si domluvím brigádu, musím si našetřit na Nuweibu 2008 :-P Jinak macka máš pěknýho, myslím tím samozřejmě toho žraloka :-D Odpoledne Ti písnu a pošlu Ti fotku, jak drandíš na tom camílkovi :-D :-? Zatím

Dayenka 15.06.2007 09:55
 

Teda Aleši, Ty by jsi se tím mohl živit..já se tak nasmála :-D Fakt výborný..zvláště camílek..to už mi tekly slzy!!! ;)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Aleš 14.06.2007 20:47
 

Drahuško chlapi v hospodě se chlámou už týden, když jím vyprávím naše zážitky z výletů. Mejla určitě pošli zatím jsem papírek nenašel. V pražské ZOO otvírají 29.6. nový pavilon tak by jsme tam mohli zajet

  • Anonym (1)
Drahuška
14.06.2007 14:13 193.86.31.***
 

Teda Aleši, netušila jsem, že jsi tak dobrý spisovatel. Málem jsem se po .... smíchy :-D Ani není divu, stále mám naší jízdu na velbloudech před očima :-D Tak sprostá, jako na toho velblouda, jsem snad ještě nebyla :-P Tak zatím, mejlíka Ti pošlu ;-) Ahoj

  • Anonym (5)
  • Anonym (3)
PrinceznaII 13.06.2007 18:12
 

jak já tyhle cestopisy a vyprávění z cest miluju ;-) :-)

  • Anonym (4)
  • Anonym (1)
JANČA1
13.06.2007 15:21 85.207.177.***
 

Díky, tak dobře jsem se dlouho nepobavila.

Aleš 13.06.2007 08:36
 

Nechtěl jsmem nikoho odradit od svezení, kdyby nás ten arabáš nenechal na volno bylo by to o něčem jiném. Relativně v klidu by jsme se mohli kochat okolní krajinou. Navíc mně chytla křeč do pravé nohy a tom jsem teprve nevěděl jak na něm sedět a pomoc nikde, protože arabáši se jen přiblble usmívali a velbloud stále bojovalo první pozici :-) Nakonec to nodeznělo, ale to už jsem se jenom těšil až zas budu na zemi. K hotelu chodili beduíni s velbloudy a vozili děcka, asi jsem si to měl vyzkoušet a nespoléhat na Dicka Francise :-)

  • Anonym (8)
  • Anonym (3)
Gina 12.06.2007 21:41
 

na rozdíl od Zdeničky nevím, o čem píšeš, ale mám chuť toho velblouda taky zkusit. :-D

  • Anonym (1)
zdenička 12.06.2007 20:21
 

Fakt dost dobré,cestopis mě pobavil,jako bych tam byla s vámi.Vyjížďku na velbloudu k beduínům jsem absolvovala v Sharmu,tak vím o čem píšeš. :-P

  • Anonym (9)
  • Anonym (6)
Zpět na všechny diskuze