A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Nefertiti 5 - 2.díl

Pokračování.

Středa 1.4.2009 budíček 5:00
Sraz na recepci v 5:30 (v baru u recepce jsme si již mohli říct o kávu!). Na recepci jsme dostali snídaňový balíček (croissanty, bulky se sýrem a „salámem“, juicíček a pomeranč). Byli jsme zase rozděleni do dvou skupin – průvodkyně druhé skupiny Jitka a naše Ivana Janoušová. Odjezd od hotelu v 6:00 směr seřadiště Safaga. Na seřadišti ale žádná klasická kolona autobusů s vojáky vpředu a vzadu nečekala a dozvěděli jsme se, že od března již jezdí každý bus sám.
Cestou do Qeny se zastávkou na WC v jediné oáze v horách po cestě jsme vyslechli celou historii Egypta, kterou Ivanka ovládá na výtečnou. Cestou z Qeny do Asuánu nám pak vyprávěla o současnosti Egypta, kterou poznala vlastním několikaletým pobytem.
V Luxoru, kde jsme měnili doprovod (zástupce eg.strany - Eliah), jsme obdrželi jako pozornost obědový balíček (3 rohlíky: s mletým masem, kuřecími kousky, sýrem, juicíček, pomeranč a zelenina). Eliah nás pak doprovázel po cestě na Nilu – zase až do Luxoru.
Novinkou cestovky byla nabídka, že dobrovolně zaplatíme navrhované bakšišné v autobuse Eliahovi, a ten jej pak použije v přiměřené míře tam, kde je to zvykem bez smlouvání o jeho výši.
Kolem 14.00 jsme dorazili do přístaviště mot.člunů v Asuánu a ve 14:30 jsme již vystupovali z lodičky na molo pod chrámem Filé. Měli jsme prý štěstí, protože na ostrově nebylo zrovna mnoho výprav, takže jsme mohli v klidu vyslechnout historii chrámu a během 2 hodin si jej dostatečně prohlédnout.
Po návratu z ostrova nám Ivanka domluvila nákup „bezpečné“ vody za dobrou cenu 5 LE/2×1,5 l a zastavili jsme se v lékárně pro Antinal a Conaz (na horečnaté stavy) a v sousedství lékárny jsme si v agentuře Marco Polo vyměnili egyptské libry.
Kolem 18.hodiny jsme přijeli k naší lodi Nile Carnival, po tradičním uvítání vychlazeným karkadé jsme si vylosovali pokoje a ve 20:00 nás čeká večeře a vyplutí směr Kom Ombo. Naše loď je vyšší standard (známí měli prý o dost horší loď Mona Lisa), v podstatě trochu zašlý luxus. Po vstupu do pokoje jsme se otřepli díky naplno jedoucí klimě a omrkli vybavení - lednička, TV s dvěma filmovými kanály (při zakotvení).
22:20 podávaná večeře o několika chodech (hrachová polévka, zapékaný lilek, hovězí na způsob trojobalu, brambory, zmrzlina). Místní pivo 22 LE, presso 9 LE.
Je možné zřídit si na konzumaci nápojů účet, který je pak potřeba uhradit před převzetím pasů. Odpadá tak případný bakšiš při jednotlivém placení.
Na horní palubě, kam jsme po večeři nakoukli se dalo v tričku vydržet cca 5 min. Stále mám pocit, že musím vyrovnávat rovnováhu – je to drobným pohybem lodi nebo „desinfekcí“?
I když jsme na třetí palubě, je motor vzdáleně slyšet, ale monotónní zvuk uspí snad každého.
Čtvrtek 2.4.2009 ráno nás kolem páté probudil posun naší lodě na první místo u břehu. Po výhledu z okna vidíme chrám, který máme z lodi, coby kamenem dohodil. Po koupeli jsem v 5:45 ještě před snídaní stihl vyfotit východ slunce nad chrámem. Na snídani v 6:00 jsme jako jedni z prvních a máme na talíři klasiku (sýr, „salám“, vejce natvrdo, džem). Palačinky nebo míchaná vejce necháme na příště.
6:45 byl plánovaný sraz u recepce a poté, co se vrátili 2 průzkumníci z nedovoleného průzkumu jsme společně vyrazili 100 m ke vchodu do chrámu (bezpečnostní rám, černý šerif navíc prohlédl batohy) a už následoval výklad Ivanky. V 7:00 v chrámu ještě mnoho výprav nebylo, takže v poklidu.
To ranní vstávání je sice děs, ale na druhou stranu je venku ještě přijatelně a na památkách nejsou davy.
8:15 odrážíme od břehu a v kajutě nacházíme krokodýla (a pak že na Nilu již nejsou) z ručníků a přehozu složeného s dálkovým ovládáním od TV v tlamě.
8:45 infoschůzka, na které byl nástin následujících dní včetně nabídky fakultativních výletů (dále jen FV).
Nějak jsme původně nepočítali, že bude tak bohatá nabídka výletů mimo program a tak bychom chtěli vidět vše, ale museli jsme to spočítat… Do oběda jsme pak chytali první bronz na lehátkách horní paluby. Chvíli je na co koukat, ale po hodině je to již běžný pohled. Pocit je to ale úžasný, uvědomit si kdy jsme, co vidíme a co nás ještě čeká.
Po obědě nás očekává Edfu, pak plavba do Luxoru, večer kulturní program, který si asi necháme ujít díky následujícímu programu. V pátek ráno Údolí králů, odpoledne FV Medina řemeslníků (35 USD), navečer chrám v Luxoru, večer jízda bryčkami po Luxoru (20 USD), v sobotu brzo ráno balóny (120 USD), poté chrám v Karnaku, vypouštíme Údolí královen a Ramseum. V Káhiře pak FV Memfis a Sakkara(60 USD), noční Gíza (35 USD).
Je 11:00, ve stínu 32 st., fouká svěží větřík, takže na horní palubě pohoda. Lodě se vzájemně předhánějí, rolníci na břehu a ostrůvcích obdělávají svá políčka, dobytek se pase na šťavnaté trávě. Japonští (nebo čínští?) spolucestující trénují bojová umění. Cestují s námi ještě Francouzi, Australané, Indové a další Asiaté.
Před polednem jsem se jako 4.odvážlivec osmělil vlézt do lodního bazénku – chvíli to trvalo, než jsem tam vlezl, pak se mi zase nechtělo vylézt, ale oběd nečeká.
Oběd již byl ve formě švédských stolů (dále jen ŠS) (citronová polévka se zeleninou, masové kuličky, rýže, kuřecí špalíky s bramborem, ovoce, zelenina a placky – samozřejmě zákusky).
Ve 13:00 byl sraz na recepci lodě a odjezd busem cca 10 min. k chrámu v Edfu - tam u parkoviště opravdu hodně neodbytní prodejci (myslím, že pomohla simulace tel.hovoru).
15:00 již odplouváme do Luxoru a vracíme se na horní palubu pokračovat v odpočinku (již začínáme zrát). Podruhé jsem okusil již vyhřátý bazének, ale protože hodně foukalo, byl jsem po krk ve vodě.
Zaplatili jsme na infoschůzce všechny FV a spočítali si, že si již moc z kopýtka vyhazovat nemůžeme. Prvním zdymadlem v Esně (již za šera) jsme projeli bez využití jeho funkce (nízká hladina Nilu) a další jsme již neviděli (jen si je uvědomovali), protože v 19:30 jsme již odebírali večeři opět již ve formě ŠS v arabském stylu (jehněčí, játra, kus-kus, dušená zelenina, ovoce a spousta moučníků).
Po 21.hodině se nad naší kajutou, kde byl společenský sál, začala ozývat arabská hudba (folklórní večer), ale my se ukládáme, anžto je budíček v 5:00, snídaně 5:15 a v 6:00 odjezd do Údolí králů.
Pátek 3.4.2009 kruté vlastní buzení ve 4:45, pak telefonem z recepce v 5:00. Sprška na rozkoukání. Kontinentální snídaně v 5:15 a po ní jsme z horní paluby viděli, co nás čeká zítra ráno – balóny na obloze.
V 6:00 jsem vyběhli přes 4 další recepce vedle sebe kotvících lodí na nábřeží a po 200 m rychlé chůze jsme nasedli na mot.čluny, ty nás převezly na západní břeh Nilu (oproti minulosti, kdy se prý jezdilo busem přes most úspora 45 min.). Tam do busu a kolem chrámu Hatšepsut do Údolí králů, které bylo kousek odtud, za kopcem. Z parkoviště busů nás ke vstupu do údolí (1 km) vyvezl vláček.
V ceně vstupného byla návštěva 3 hrobek (s výjimkou Tutanchamóna, kt.by se platil zvlášť). První dvě jsme navštívili společně a třetí jsme si mohli vybrat. Kvůli kondičce jsme si vybrali tu s nejnáročnějším vstupem (Tuthmoses III): prvně do kopce, pak po kovových schůdcích nahoru, před vstupem do hrobky jsme vyfasovali kus kartónu na ovívání, pak po dřevěných schodech dolů. Strašné teplo, vzduch oproti prvním dvěma hrobkám k zalknutí.
Po 2 hod.následoval přesun do alabastrové dílny, kde nám byl popsán způsob výroby a předvedeny různé barvy alabastru. Dobrovolný nákup výrobků z dílny, zdarma občerstvení čajem a návštěva místního WC a už jedeme k chrámu Hatšepsut (cca 15 min.) Venku již pěkně opékalo slunce. Na chrámu stále v „zimě“ pracuje tým polských egyptologů. Stejně jako u nás i v Egyptě si jezdí prohlížet památky skupiny školních dětí i z okolních států– ty nás laškovně zdravili se poptávali odkud jsme.
Od chrámu, coby kamenem dohodil na nás již tisíce let čekaly – Memnonovy kolosy (jedna z mála památek bez placení) vstupného. Udělali jsme povinné záběry ze všech stran a vrátili se na západní břeh, abychom se zase lodičkou přeplavili na břeh východní. Zde nám zase Ivanka domluvila nákup vody za stejnou cenu jako v Asuánu.
Naše loď mezi tím změnila místo, takže bychom ji sami možná hned tak nenašli.
12:30 oběd a ve 13:00 první FV – Dar el Medina (město řemeslníků, kteří pracovali na hrobkách faraonů). Stejnou cestou jako ráno na východní břeh, pak busem 15 min. a jsme ve vesnici – tedy spíš v místě, kde z ní něco zbylo – základy a hrobky řemeslníků. Navštívili jsme 2 ze tří přístupných. Jejich výzdoba je na rozdíl od hrobek faraonů zachovalejší, ale hrobky jsou miniaturní. Odtud jsme se na zpáteční cestě zastavili u Mediny Habu – paláci Ramsese III. Zde jsme byli ohromeni rozsáhlostí a zachovalostí paláce, barevné výzdoby, viděli jsme i místo, kde stál trůn a kam chodil „trůnit“.
Již znaveni jsem se vrátili v 16:00 na loď, abychom se již za hodinu a půl sešli v recepci na prohlídku Luxorského paláce (v ceně zájezdu).
5 min.cesta busem a už jsme obdivovali později úžasně nasvícenou scenérii za podrobného výkladu Ivanky. Po hodince jsme již měli sraz u východu z areálu, akorát tak, abychom stihli večeři v 19:00.
Po večeři jsme konečně odchytili lodního zlatníka, u kterého jsme si objednali nějaké cennosti (anch a kartuši s hyeroglify) a už jsme se řadili na FV – bryčkami po Luxoru. Dost se o tom povídalo, ale kdo to nezažil, neuvěří. Začínali jsme v honosné čtvrti, pokračovali chudší, kde byl vidět život města ve všech jeho podobách. Matky s dětmi v náruči (v Egyptě nepoužívají kočárky), staleté obchůdky, jízda po komunikacích kde policie řídila náš konvoj na křižovatkách. Průjezd tržištěm, kde šlo o centimetry a krámkaři museli uhýbat 16-ti bryčkám. To byla přehlídka egyptského života. Před závěrem jsme se zastavili v kavárně na Colu/čaj/kávu a šíšu – vše v ceně. Celou cestu mluvil náš vozka Ahmed kolik má dětí (8) a jak potřebuje super bakšiš. Dostal pak 1 USD a my spěchali balit, protože ač se rozloučíme s lodí až zítra odpoledne, musíme vyklidit pokoje do 9:00 dopoledne.
Sobota 4.4.2009 i přes nejkrutější vstávání naší dovolené ve 3:50 jsme se my tři balónáři z obou našich skupin sešli ve 4:30 u recepce, kde nám zbytečně, ale mile asistovala neúnavná Ivanka. Po malé snídani na bárce před převozem na západní břeh spolu s ostatními zájemci z ostatních lodí jsme se minibusem dostali během několika minut k našemu zatím ležícímu balónu. V blízkém okolí jsme v ranním šeru viděli dalších cca 20 vztyčujících se balónů. Spolu s Japonci, Američany a Francouzi jsme nacvičili „landing position“, abychom mohli na příkaz kapitána balónu (Egypťan) zaujmout základní postavení v případě nestandardního přistávání. 16 si nás vlezlo do koše a za chvíli jsme již stoupali mezi prvními balóny - byli jsme nahoře tak rychle a tak tiše… Z výšky jsme pak obdivovali Ramesseum, Hatšepsutin chrám, Dar el Medínu, figurky na šachovnici – Memnonovy kolosy a celkové panorama údolí Nilu s nedaleko vzdáleným Údolím králů, Údolím královen.
Tento požitek jsme měli cca 50 min. při max. výšce 610 m. Východ slunce nad takovými skvosty nám stál za to vstávání a nemalou investici!
Celou akci (start a přistání) sice točil ze země kameraman, ale 120 LE za DVD s námi a s historií Egypta jsme již investovat nechtěli. Certifikát a tričko velikosti L bylo poslední odměnou za zážitek, který jsme spolu se 70-ti fotkami ze vzduchu a několika videosekvencemi na mobilu pořídili na „věčnou paměť“.
Na loď jsme se vrátili v 7:15 – půl hodiny před obecným budíčkem. Po snídani (ten den vlastně již druhé) jsme snesli kufry k recepci a absolvovali výlet v ceně zájezdu do další části oblasti Luxoru – Karnaku. 10 min. busem a byli jsme tam. Rozsáhlý palác původně spojený s luxorským tříkilometrovou Alejí sfing nás přivítal již dopoledne teplotou 40 st.ve stínu a měli jsme co dělat abychom to rozdýchali. Díky tomu vedru se ani nedala plně vstřebat Ivanina přednáška. Již půl hodiny po rozchodu a před plánovaným srazem jsme se skoro všichni sešli v novém klimatizovaném návštěvnickém centru, kde jsme stihli shlédnout historii objevení a zpřístupnění chrámu. Odkrývání zasypaných artefaktů pokračuje neustále.
Po obědě jsme se plánovaně vynechali FV do Ramessum a Údolí královen a posedávali po lodi (horní paluba, recepce a bar) – pokoj jsme již neměli. Chvíli jsme se cákali i v bazénku, ale na celé odpoledne díky strašnému vedru to nebylo.
V 18:00 jsme absolvovali infoschůzku o Káhiře. O hodinu později jsme se již přesouvali na vlakové nádraží v Luxoru, což byl opět silný zážitek díky společnému čekání s místními na perónu, kde byl přistaven vojenský vlak (odvážel vojáky a brance) – ten, kdo vojenským vlakem kdysi za min.režimu jel, si to dovede představit. Za hodinu čekání byl tlampačem oznámen příjezd našeho vlaku vyjímečně na 3.kolej, což znamenalo přesun s kufry v co nejkratším čase. Vlak přijel, my nastoupili do určených kupé (žádný luxus, kterým nás doposud rozmazlovali), ale bylo to tak, jak jsme již na Orbionu viděli. Po půlhodině jízdy nám steward přinesl večeři (podobnou té známé z letadel – kousek ryby, hranolky, pochybný dresink, hovězí s rýží a moučník). Pivo vlastní – plechovky nám sehnal (s karkadé domů) ještě Eliah (10 LE) než jsme se s ním dobrovolnou finanční výslužkou rozloučili. Poté, co nám steward odnesl podnosy od večeře a dostal Ivankou doporučené 2 USD, jsme si zahráli několik karetních her, pak na něj zazvonili, ten pohunek to pochopil a přispěchal nám vytvořit ležení. WC se funkčností podobalo našim vlakům – mísa nerez, ale voda neteče… Lampičky na čtení u hlavy lůžka se po 5-ti min. samy vypínají: bude se spát a hotovo. Víc než na Orbionu avizovaná zima (deku jsme vezli zbytečně) bylo teplo, zejména díky fyzikálním zákonům na mém horním lůžku. Vlak co chvíli zastavoval a při rozjezdech to asi díky uvolněnému spoji mezi vagóny pěkně cukalo.

další cestopisy
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Petr B.
17.01.2010 13:39 85.70.168.***
 

Byli jsme v Egyptě v lednu 2007, průvodkyni nám dělala též Ivanka (i s Eliahem), můžu říct, že díky ní a jejím znalostem to byl skvělý a nezapomenutelný zážitek. Těší mne, že stále funguje jako průvodkyně a může tenhle zážitek zpříjemnit i dalším!!!

Zpět na všechny diskuze