A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Nejkrásnější dovolená

Taba,Izrael a realita.

Letošní dovolená.
Zvolila jsem si, že pojedu do tepla a za krásným mořem a do Afriky. Takže bylo rozhodování mezi Tunisem a Egyptem. Pro mého cestovního poradce to nebyl
problém, protože on už měl vybraný Egypt a to přesně do Taby na Izraelské hranice. Neměla jsem ani tušení, co mě čeká. Ale nechala jsem se nalákat návštěvou mrtvého moře a Jeruzaléma. To byl přece sen, na který jsem si nedovolila ani pomyslet. Jezdím na dovolené se svojí kolegyní a přítelkyní
Žofií, tak jsem jí představila místo a plán naší dovolené. Ona se vždy podřídí, protože ví, že jí nenachystám nic s čím by nesouhlasila. Tak nastal den
našeho odletu. Chtěly jsme si ještě prodloužit dovolenou, tak jsme vyrazily až v září. V Egyptě je ještě nádherné teplo a my si užijeme koupání a slu-
níčka. Odlet z Bratislavy byl v podvečer,měly jsme na místo přiletět v noci, to bylo trochu, co mi vadilo, že je počítán den, z kterého jsme využili jenom poslední hodinu, ale co se dá dělat. Před odletem drink, nezbytný, pro mě která se bojím v letadle. Nakonec to dopadlo, tak, že si cestu moc, skoro vůbec nepamatuji a to co následovalo bylo jenom v mlze. Ve dvě hodiny po půlnoci jsme přistály v Tabě. Letiště vysoko v horách, tmavé a opuštěné. Autobusy, které nás svážely dolů k moři již byly seřazeny do pravidlené řady. Při odjezdu nás doprovázely policejní vozy, prý pro bezpečnost. Po příjezdu na hotel, jsme prošli několika bezpečnostními rámy a už nás na recepci dělili do pokojů. Vyfasovaly jsme osmé patro a v Egyptě je hotel s deseti patry velice neobvyklý.
První pohledy z okna byly na izraelské hranice, spoustu radarů, moře a naproti světla Jordánska. V noci to byl výhled plný zvědavých úvah, jak to bude
asi vypadat ve dne. Ráno nás probudil sluncem prosvětlený den a horko, které od příjezdu do Egypta bylo všude kolem nás, kromě klimatizovaných místností
v hotelu. No vždyť proto jsme sem přijeli! Ohřát se a užít si teploučka. Ráno jsme jely se Žofií propátrat terén. Na patře byly jenom chodby,se spoustou dveří pokojů a byly rozvětvené jako chapadla chobotnice, které se lišily v každém podlaží svým vzorem. My jsme měly puntíkované patro. Tečky na koberci byly barevné a veselé. Jezdily čtyři rychlovýtahy, no rychlé byly jenom tehdy, když vás na každém patře někdo nepřivolal. Otevřely se dveře, my jsme se pozdravili s lidmi kteří čekali, že se tam vejdou, ale bohužel. Tak jsme sjely do S, tak bylo označeno patro, kde se nacházela jídelna. Za prosklenou stěnou seděli lidé, kteří si pochutnávali na egyptské snídani. Tak jsme se připojily
a po uvedení ke stolu, jsme šly obhlídnout nabídku. Takovou snídani miluji, je to o spoustě kombinací chutí a jídel, které jsou nachystány v úhledných boxech, chlazené i ohřívané, prostě co si kdo umí představit. Ke snídani nám přinesly čaj a kávu a měly jsme ještě džusy a vodu a mléko a čokoládu, skoro
jako v mléčném baru. Při snídani jsme se seznamovaly s okolím. Za francouzskými okny venku byly také stoly, ale tam se nikdo nehnal, protože tam foukalo a bylo
tam tak třicet stupňů a to ráno a pod markízou. Byl tam také bar, kde se ráno připravovaly jejich tradiční národní pokrmy. Tam moc návštěvníků nechodilo.
A ti co přišli s miskou nevím jestli to byli odvážlivci nebo krajané. My jsme po příjemné snídani každé, ráno už asi ne, ale dopoledne ukončily snídani kávičkou a cigaretou na této terase odkud byl nádherný rozhled na moře a palmy, které se ve větru klaněly na všechny strany. Za barem byl také bazén u kerého bylo pravidelně plno. Já jsem to buď prošvihla nebo jsem ještě nepřišla na chuť při pobytu u moře, které bylo asi padesát metrů od jídelny, ležet u bazénu. Po snídani jsme se Žofií našly místečka na lehátkách, které jsme si označily jako všichni ostatní žlutobílými osuškami. Mezi námi byl deštník z palmových větví, který nám tlumil ostré paprsky afrického slunce. I stoleček, který byl součástí našeho stínidla jsme využily. Sice se na něj nedaly dát časopisy, protože by je vítr odnesl jinému čtenáři. I popelníky měli vymyšlené dobře. Byl to hliněný květináč ve kterém byl do poloviny nasypaný písek, takže vítr neodnesl ani nádobu
a dobře se zapichávaly špačci od cigaret. Moře bylo lemováno nízkou zídečkou proti vlnám, pokud by začaly být velmi divoké a za zídečkou písek a naše lehátka a potom trávník a palmy a cesta z plochých
kamenů. Všechno bylo přírodní a hodilo se tam jako součást pláže u našeho krásného hotelu. Všude kolem byly zavěšeny houpací sítě a v nich se příjemně
kochalo. Samozřejmě nechyběl bar s krásnými snědými egypťany. Chodili jsme k nim na pivo a na drink a také na nealko, pitný režim se musí dodržovat,ne?
Prostředí bylo jako z pohádky, zelené koberce keřů se vinuly po skále za pláží a všechno bylo udržované, co v Egyptě není tak zcela běžné. Byly jsme se
Žofií jako v ráji. Moře bylo ne rudé, ale modré a nebe se v něm odráželo. Bylo vidět to co je na dně,ale i to co kolem plave, a že rudé moře je velmi
živé, někdy až moc, když se najdou lidé, kteří krmí rybičky, to je pak husté. Když jsme se ochladily a nasolily v moři, byl velmi příjemný odpočinek
na lehátku u knížky. Tak jsem si to představovala, že přečtu aspoň jednu knížku, ale my jsme si měly pořád co povídat a první dny na čtení nebyl čas a
další dny již ani myšlenky. Oni jsou ti egypťánci tak milí a pozorní, že nám to připadá, jako by každý z nich měl oči jenom pro nás! Po dopoledním lenošení byl čas oběda a zase krásná jídelna s obsluhou v červených tričkách a prostíráním v jiné barvě než snídaně. Měly jsme se Žofií jednoho obdivovatele a u toho
jsme nečekaly na drink. Okamžitě byl u nás a nabízel nám v rychlém sledu anglicky nápoje, rozuměly jsme colu a beer. Tak jsme si vyzkoušely nakonec od každého
něco a ještě navrch cigárko a káva a oběd se protáhl do tří hodin. Takže den se nám hodně zkrátil a to jsme netušily, že se v šest setmí úplně. Odpledne jsme
se tak dvakrát okoupaly a už jsme se balily z pláže do hotelu. Den nám uběhl velmi rychle. Na večeři jsme se připravily, ať to trošku vypadá, účes, make-up
a byl i ještě velký výběr oblečení. Něco volnějšího ať nám to schová špíčky a u večeře aby nás oblečení netísnilo. Večeře byla v opravdu slavnostním duchu.
Personál měl kávové košile, hnědé kalhoty a zástěrky ve stejné barvě jako košile. Byli všichni fešáci, i když velmi mladí, chovaly se ke všem velmi mile.
Když jsme si se Žofií vybraly stůl,přiběhl k nám náš oblíbený barman a s rozesmátým obličejem se ptal co si dáme k pití. Večer se přece hodí víno. Tak jsme jen
tak zlehka povečeřely, zlehka proto, že jsme měly strach z faraonovy pomsty a ono nám to jenom prospělo. Zato s drinky jsme se nešetřily. Večer strávený
na terase při dobrém pití a cigárku ubíhal také rychle a najednou bylo jedenáct hodin a šly jsme spát.
Dny se podobaly jeden druhému, pouze ten který jsme měly určený na výlet byl docela náročný. Ráno ve čtyři hodiny jsme už byly nachystané na recepci na odjezd
do Izraele. Protože náš hotel byl hned na hranicích, tak jsme tam došli pěšky a další účastníci u našeho hotelu vysedli z autobusu a přes izraelské hranice
šli pěšky. To bylo jako přes rentgen. Podrobná kontrola, dodržování řady a žádné grimasy si nikdo ani nedovolil v té napjaté atmosféře. Po hodině jsme se dosta-
li k autobusu, který nás provázel v Izraeli. Jeli jsme přes jejich jediné rekreační městečko Eilat k Mrtvému moři. Koupali jsme se v té neuvěřitelně
husté vodě a v tom vedru, kde ani větříček nezavál, to bylo jako doma v hodně vyhřáté vaně. Potom jsme pokračovali do Jeruzaléma. Historie a pokora z něho
dýchly na nás nostalgickou náladu. Největším zážitkem pro mě byla Zeď nářků, která má v sobě spoustu utrpení. Cesta domů nám uběhla docela rychle, každý
byl zahalen do spousty dojmů a myšlenek z krásného dne.Moje myšlenky celou cestu patřily jednomu z našich barmanů, který kolem mě běhal a hýčkal mě jako už
dlouho nikdo. Asi jsem si ho zamilovala, a tak jsem hodně přemýšlela o fešákovi, který měl krásné velké oči, s kterými mě přímo hypnotizoval. Celou dovolenou
mě provázely jeho žádoucí pohledy a vzdechy a sliby. Těch deset dnů uběhlo jako voda. Strávily jsme je se Žofií velmi intenzivně a proto jsme se s této dovolené nechtěly ani vrátit do reality všedních, pracovních
dnů.
Odlet z Taby jsme zvládly i se svými slovenskými přáteli, se kterými jsme se na dovolené seznámily a oni nám jenom dokreslili atmosféru exkluzivní dovolené.
Příští rok si určitě dovolenou v Egyptě nenechám ujít. Je to má zamilovaná země.

další cestopisy
Komentáře
4
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Jaso 03.11.2009 20:10
 

Super píšeš, je to zaujímavé. Ale o tom výlete napíš niečo bližšie.
A knižočka by mohla byť.

8-)

Věvunka 12.01.2009 12:24
 

Jo knížečka už byla sepsána a ten luxus je opravdu v Tabě asi největší. Děkuji za komentář Věra

  • Anonym (1)
Vandulka
26.12.2008 17:57 89.103.47.***
 

Naprosto souhlasím s předchozím komentářem,i já jsem strávila dovolenou v této lokalitě a v tomto hotelu v červenci 2008 a také super,ale spíše pro ty, kteří hledají klid a pohodu

rarasek 21.11.2008 00:15
 

A co takhle napsat knihu ? Myslím, že by šla na odbyt... :-P Rarášek.

  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze