A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Počtvrté v Malikii

Souhrn postřehů ze čtvrté návštěvy hotelu El Malikia a zátoky Abu Dabbab.

V minulé recenzi jsem psal, že se do hotelu El Malikia možná vrátíme hned příští rok a tak jsme nakonec opravdu učinili. Už v září jsme si tedy objednali další pobyt pro 7 lidí v tomto hotelu. Termín jsme jako vždy zvolili přelom ledna a února. Smlouvy byly podepsány, záloha zaplacena a tak nezbývalo než spustit odpočet. Ten utíkal fakt rychle a tak jsme se najednou balili a odjížděli na letiště. Odlet byl tentokrát posunutý na 1:30 a my jsme na letiště dorazili ve 23:00. Složili jsme kufry na hromadu a rozbili jsme základní tábor. Než jsme se stačili rozkoukat, svítila na tabuli čísla přepážek k odbavení do Marsa Alam a ihned se zde vytvořila velmi slušná fronta, která pořád narůstala. My jsme v klidu dál seděli, protože místa v letadle jsme měli zajištěna již předem u sebe a tak nebylo kam spěchat. Milé překvapení bylo, když jsme ve frontě zahlédli známého, se kterým jsme se v Malikii potkali minulý rok, když tam v průběhu našeho pobytu dorazil na týden. A protože se mu tam také velmi líbilo, tentokrát vyrazil na 14 dnů a vzal i mamku. Je fajn vědět, že budete mít v hotelu osvědčeného parťáka po celý pobyt. Navíc za týden měla dorazit kamarádka s přítelem a jejich maminkami, takže bylo jasné, že budeme opět velká skupina. Jediná malá nepříjemnost na letišti byl pán, který všem hlásil, že jede do Egypta hrát badminton a do moře nepůjde, protože tam prdí delfíni. Nutno přiznat, že pán se téměř neudržel na nohou. Můj tip byl, že ho nevezmou do letadla. Vzali, ale pán asi brzy usnul, protože v letadle už jsme o něm nevěděli. Další malá nepříjemnost bylo zjištění, že letíme opět Boeingem 737-900, což je nejméně pohodlné letadlo, jakým jsem kdy letěl, ale je fakt, že cesta do/z Egypta se vydržet dá. Startovali jsme s mírným zpožděním, ale překvapilo mne, když kapitán po 3:30hod letu oznámil, že za 20minut budeme přistávat na letišti Marsa Alam.
Po přistání na letišti proběhl nákup víz u okénka, průchod pasovou kontrolou, nákup cigaret pro kuřáky, nákup datové sim – nyní už tam nabízejí data 3 operátoři, ale my jsme zvolili opět vyzkoušený Vodafone. Bohužel musím konstatovat, že nás chlapci na letišti okradli. Já jsem kupoval 16GB a známý z loňska 10GB. Oba jsme skončili na polovině uváděného objemu. Když jsem si pak nechal od Vodafone dovézt kartu přímo do hotelu, data odpovídala a skončila na uváděné hodnotě. Signál Vodafone je opravdu dobrý a na mobilní hotspot fungovala standardně 2 až 3 zařízení.
Po příjezdu na hotel jsme dostali welcome drink, vyplnili kartičky a dostali jsme na výběr buď pokoje v bloku 5000, ale v patře, protože v přízemí probíhaly opravy nebo pokoje v bloku 2000 v přízemí. Brali jsem pokoje v bloku 2000. Pokoje jsme měli hned vedle sebe, kousek od jídelny. Za 5USD byla možnost si zakoupit snídani, což jsme nevyužili. Pouze jsme na baru zakoupili 7 lahví po 1USD/lahev, které šly kdekoli bez problémů doplňovat a šli na pokoje. Náramky jsme si mohli vyzvednout po 10té hodině.
Přemístili jsme se na známou pláž a užívali sluníčka a moře. Špatná zpráva byla ta, že se dugong prý odstěhoval k Equinoxu. Proto jsme tam vyrazili s potápěčskou základnou diving.de, kde jsou velmi ochotní a milí lidé včetně české instruktorky a tak je domlouvání snazší. Bohužel při našem výletu dugong nepřiplaval, ale i tak hodnotím výlet povedeně, protože jsme si užili spoustu legrace s posádkou a viděli krásné korálové stěny mezi Malikií a Equinoxem. Podle některých hostů byl dugong spatřen i v zátoce Abu Dabbab a týden před námi tam byl prý dokonce každý den. Já mohu s jistotou říct, že jsem dugonga 1x viděl na straně blíže k Hiltonu, ale pouze dalekohledem. Než jsem na místo doplaval, chvíli to trvalo a už jsem ho nenašel. Jeden den jsem v moři potkal hejno 5ti žlutých kranasů, kteří obyčejně dugonga doprovází. Ovšem nyní pluli sami a pouze se stavovali u želv, aby si s nimi zobli. Snažil jsem se je sledovat v očekávání, že by mě mohli dovést k dugongovi, ale bohužel se mi po chvíli ztratili. Jeden den jsem při klidné hladině zahlédl nějaký pohyb v moři a když jsem vzal dalekohled, zjistil jsem že se jedná o skupinku delfínů cca 5-7 kusů. Hnali jsme hned do moře, aniž bychom to nějak vykřikovali, aby se tam nenahrnula celá pláž. Ale opět jsme neuspěli a než jsme doplavali na místo, tak byli pryč. Ještě jsme chvíli slyšeli jejich klapání, ale to bylo vše. Jedna skupinka lidí, kteří byli s diving.de také na výletě za dugongem měli dvojnásobné štěstí. Nejen že viděli dugonga, ale připlula k nim i skupinka delfínů, kteří si s nimi prý vyloženě hráli a plavali kolem nich poměrně dlouhou dobu.
Naše pokoje byly naprosto v pořádku, vše funkční, uklizeno každý den. Bylo fajn vidět, že nás už někteří zaměstnanci poznávají a pamatují si nás. Všichni zaměstnanci byli opravdu skvělí. Animační tým se snaží pořád něco vymýšlet, ale u nás moc neuspěli, protože my se jezdíme válet a šnorchlovat. Zato dcera, to je poloviční animátorka a tak se velmi brzy skamarádila s celým animačním týmem a dokonce ještě s kamarádkou nacvičila s animátory večerní vystoupení na show. Všichni to byli fajn mladí lidé včetně jednoho Čecha. Po pláži pořád korzují prodejci všeho možného, ale nejsou přehnaně vtíraví. Kdo nechtěl být rušen, dal si na zábranu vlaječku a měl klid. Děvčata si objednala masáž, se kterou byly moc spokojené. Jen ceny se oproti loňsku zvýšily, což bude podle mne asi díky vyšší návštěvnosti. V hotelu bylo nejvíc lidí z našich čtyř pobytů. Nejvíce bylo Poláků, Češi, pár Holanďanů, Němců, Francouzů.
Jak jsem psal výše, zaměstnanci hotelu byli většinou velmi milí, ochotní a usměvaví lidé. Jedinou malou výtku bych měl k lobby baru, kde se nám několikrát stalo, že bylo naředěné pití. Také obsluha na lobby baru někdy vázla, ale to bylo spíše sporadicky. Až na drobné výjimky nikdo vyloženě nenatahoval ruku, přesto jsme bakšiš rádi dávali, protože byla u všech vidět snaha a ochota.
Hned první večer mě překvapil výběr a kvalita jídla u večeře. Ne že by nám loni nechutnalo, ale tohle bylo ještě o něco lepší. Jaké bylo mé překvapení, když takto vypadala každá večeře a výběr byl čím dál větší a kvalita fakt vynikající. Co lze hotelu vytknout v jídelně jsou kývající se stoly. Pochvalu zaslouží i obsluha, kluci se okamžitě po opuštění stolu pustili do úklidu a během chvíle byl stůl připravený pro další hosty. Jediné co mi opravdu kazí dojem z jídelny, jsou samotní hosté. U vstupu do jídelny i na pokojích je v pokynech uvedený tzv dress code, kde se píše, že muži by měli mít dlouhé kalhoty. Bohužel výklad mnohých pánů je takový, že na večeři do jídelny dorazí v trenýrkách, tílku a žabkách, výjimkou nejsou ani tepláky. Některé dámy jim ovšem zdatně sekundují, především u těch mladších jsou obzvláště oblíbené kraťasy, které končí už v polovině zadku.
Při našem pobytu jsme využili možnosti večeře na pláži, kde se podává grilované jídlo. Bylo to fajn, ale musím se přiznat, že jsem od toho očekával trochu víc. Nicméně jsme se najedli dostatečně, a chutnalo nám. Pokud by to někomu nestačilo, mohl se přesunout ještě do hlavní jídelny. Nabídka byla i na čínskou kuchyni, ale tu jsme nevyužili.
Pláž a lehátka byla přes den celkem slušně zaplněna, ale pořád bylo ještě dostatek míst. Bohužel v moři přibyly další motorové čluny a potkával jsem podle mne i více potápěčů než obvykle. Zdá se mi, že zátoka, mimo želv, kterých je pořád hodně, už pomalu ztrácí své kouzlo. Několikrát jsem se opět setkal s krmením rybiček i saháním na želvy. Vždy jsem dotyčného alespoň napomenul, ale je to pořád dost rozšířený nešvar. U vstupu do moře jsou cedule zakazující toto chování s odkazem na příslušný egyptský zákon 102 z roku 1983. Možná by si ho měli všichni prostudovat a Egypťané by ho měli začít vyžadovat včetně pokut. Jinak totiž tohle budou někteří hosté dělat pořád. Při větrných dnech byly v zátoce místa plná igelitového i jiného odpadu. Viditelnost ve vodě byla špatná téměř po celou dobu pobytu a při větrných dnech byla viditelnost vyloženě mizerná. Nejlepší je to ve vodě samozřejmě hned ráno. Počasí po celou dobu našeho pobytu hodnotím jako vydařené. Ze 14ti dnů jsme měli 7 dnů bezvětří a jasno, 4 dny s mírným větrem a jasno a 3 dny s větrem a mraky. Teploty se pohybovali od 21 do 27°C a teplota moře byla po celou dobu 23°C. Na sluníčku teplota šplhala přes 45°C. Koupali jsme se každý den a sluníčka jsme si užili dostatek. V průběhu dovolené jsme využili nabídku výletu s CK Exim do El Quseiru s delegátem mluvícím česky. V programu byla prohlídka pevnosti, mešity, kostela, nákup cetek, nákup koření, večeře v rybí restauraci na pláži a posezení v kavárně. Trochu jsem se toho výletu bál, ale nakonec jsem vůbec nelitoval, že jsme vyrazili. Už při cestě do El Quseiru jsme se dozvěděli spoustu zajímavých a historických informací nejen o městě, ale i o Egyptě jako celku. V podávání zajímavých informací pokračoval delegát po celou dobu výletu a navíc byl i skvělým společníkem. Podařilo se nám tak nahlédnout do obyčejného života místních obyvatel. Měli jsme možnost nákupu cetek i dražších dárků v bazaru, ale to jsme moc nevyužili. V obchodě s kořením jsme už nějaké čaje a koření nakoupili a v kavárně jsme si koupili čerstvě upraženou kávu. Všude jsme dostali nějaké dárky jako pozornost – v bazaru dostali muži hábit a ženy halenku, v obchodě s kořením sušený ibišek, v kavárně sáček s mletou kávou. Nejvíce jsem se asi bál návštěvy rybí restaurace, ale musím říct, že servírované jídlo bylo vynikající a večeře na břehu moře při svitu měsíce je pro mě nezapomenutelná. Velice zajímavé bylo sledovat provoz na ulici, kde se kříží auta, motorky s až pěti pasažéry bez přileb, kola, povozy, koně a chodci. Auta a motorky pořád troubí, chodci chodí naprosto beze strachu, i když kolem nich všichni projíždí opravdu těsně a já jsem se v tom snažil najít nějaký systém, ale zbytečně. Z výletu jsme se vrátili krásně unavení, ale plni nových informací i skvělých zážitků.
Po týdnu našeho pobytu přijela kamarádka s přítelem a jejich maminkami a nám se dovolená překlopila do své druhé poloviny, která strašně rychle utekla, a my jsme museli vyrazit na cestu domů. Odjížděli jsme sice smutní, ale s pocitem krásně strávené dovolené plné skvělých zážitků. Poděkování patří všem zaměstnancům hotelu od ředitele po zahradníky, kteří se po celou dobu našeho pobytu starali o naše pohodlí. Skvělá je přítomnost české manažerky Petry na hotelu, která je velmi ochotná a ráda pomůže s jakýmkoli problémem. Taktéž delegáti CK Exim se ukázali nejen jako profíci, ale i jako skvělí lidé, se kterými se člověk dobře baví.
Po příjezdu na letiště proběhla kontrola všech zavazadel a prohlídka zavazadla cca každého čtvrtého cestujícího na přítomnost výbušnin a drog. Vyzvedli jsme si letenky, prošli druhou kontrolou a ve volném čase jsme si dali kávu a nakoupili ještě pár čajů, tabáku a suvenýrů. Už po nástupu do letadla nám kapitán oznámil, že fouká silný protivítr a cesta zpět tak bude trvat 4:50hod a navíc že po cestě jsou oblasti s turbulencemi – pro mne velice špatná zpráva. Přesto jsme ve zdraví a přesně na čas dosedli na letiště v Praze a po vyzvednutí kufrů jsme se rozjeli k domovu. Musím říct, že si dokážu představit, že se do Malikie budeme i nadále vracet, v tom jsme se s ostatními jednoznačně shodli.

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
zdenka bos 01.03.2018 05:54
Re: Počtvrté v Malikii  

Díky za krásně a podrobně napsaný cestopis. :-)

Neregistrovaný uživatel
15.02.2018 14:34 93.89.144.***
Počtvrté v Malikii  

Děkuji a jistě ne jen za sebe za perfektní recenzi.Výstižné,autetické a velmi zábavné čtení.Je velká škoda,že cestovatelé chtějí jen informace a po návratu se po nich slehne zem.Přeji zdraví a mnoho dalších krásných zážitků z cest.Ještě jednou díky.Šepsová Alena PS. My do Egypta již nejezdíme,ale vzpomínky máme krásné.

Zpět na všechny diskuze