A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Postřehy ze Sinaje 3

Momentky z Naama Bay 2.

Drobné postřehy ze Sharm El Sheikhu - 3 / 2006

Sharm El Sheikh nás vítá teplým, slunečným počasím, 26 stupňů. Ideální počasí pro dovolenou.

Nepříjemné bylo ale to, že po příletu a vystoupení z haly kolem nás okamžitě začali kroužit mladí kluci s nabídkou odnesení zavazadla do autobusu. Na první pohled dobrá služba, ale mnohým se nevyplatila. Arab vám odnese zavazadlo a začne požadovat neskutečně přemrštěnou cenu. Zavazadlo svírá pevně v ruce a nedá dokud nezaplatíte.V tu dobu navíc, jako čerstvý turista právě vystoupivší z letadla, nemáte ani vyměněné dolary za místní libry a tak nakonec zaplatíte v dolarech a jste rád, že dostane zavazadlo zpět.Vedle mne se odehrávala až komická situace.Turista měl přehozené zavazadlo přes rameno, kolem něj pobíhal mladík, že mu zavazadlo odnese a i když byl několikrát odmítnut, nepřipustil představu, že se mu rozplývá výdělek před očima , přiskočil, zachytil se zavazadla a ne a ne se pustit.A jako že mu ho pomáhá nést. A tak jak zmítající se siamská dvojčata přirostlá ke kufru postupovaly dvě osoby směrem k autobusu, majitel i Arab, každý ve snaze strhnout zavazadlo na svou stranu. Pak už se nám ztratili z očí.

Hotel Sharm Holiday má podle našich katalogů 3 hvězdičky, podle Egypťanů čtyři. Je celkem slušně vybaven, několik bazénů, fitness centrum, tenisový kurt, masáže za poplatek 15 dolarů, každý večer na pódiu u bazénu probíhaly kulturní akce, skupinky umělců předváděli egyptské tance, zvyky. Každý večer také u venkovního baru předváděl svůj repertoár popový zpěvák , vizáží zřejmě Ital. Mezi jednotlivými pavilony mnoho upravené zeleně a kvetoucích keřů. Součástí hotelového zařízení byl i beduínský stan s koberečky a vodními dýmkami na zemi. Příjemné vůně ovocných tabákových směsí se denodenně linula vzduchem celým areálem.Co bylo příjemné méně byl fakt, že nás ubytovali nás právě poblíž tohoto stanu. Nevím jak silný je beduínský tabák , ale rachot, vískot a výbuchy smíchu návštěvníků stanu – převážně ruské mládeže - společně s muzikou valící se na plné pecky z reproduktorů nám nedala do tří do rána spát. Pokoj nám hned druhý den vyměnili a beduíni dostali zřejmě “ kapky“. Další dny se chovali o mnoho méně hlučněji.

Pokojští jsou v Egyptě muži. Znají pár anglických slovíček, na všechno vám kývnou jako že ano, ale nakonec udělají vesměs zcela něco jiného než požadujete. Když mu dáte bakšiš, vytvoří vám z ručníků na posteli různé panáčky nebo květiny, ale úklid se většinou nezlepší. Alespoň v tomto hotelu ne. Co zde také neznají je vysavač. Zatímco u nás v podniku v šestém patře nás každé ráno již z dálky vítá naše uklízečka vrčením vysavače, bez kterého si úklid nedovede vůbec představit, v tomto hotelu bylo po celý týden ticho. Podlahy se vytírali, ale malé koberce vyklepávali někde za rohem do křovin. Nebo také nevyklepávali - stačilo se po koberci projít bosou nohou. Vysavače zřejmě suploval lehký vítr, který se od rána do večera proháněl mezi jednotlivými pavilony.

Zvláště jeden pokojský – Mustafa - mezi ostatními vynikal. Jednoho odpoledne jsem ho při úklidu chvilku pozoroval. Bylo to v době, kdy jiní uklízeči právě dokončili úklid pokojů a aprtmánů v pavilonu poblíž dětského bazénu. Turisté pokojně seděli na terasách a balkonech , popíjeli svá kafíčka a vychutnávali polední pohodu, sluníčko a zdravý přímořský vzduch. Kolem celého dětského bazénu byl položen koberec. Mustafa zjistil, že je ten pravý čas ho vyčistit. Přinesl si dlouhou několika metrovou tyč a na její konec nasadil kartáč s krátkými, tvrdými štětinami – prostě po česku rejžák. Škubavými pohyby vpřed a hned zase zpět začal nasucho koberec drhnout. Okamžitě se z něj vyvalily obrovská oblaka žlutohnědého, pouštního jemného písku a vítr je unášel přesně na apartmány s odpočívajícími turisty. Ti na něj začali pokřikovat a gestikulovat, ať toho nechá. Mustafa si to vysvětlil po svém, zamával jim na pozdrav, smál se, něco si broukal a drhnul dál. Turisté prchlali do pokojů a zachraňovali co se dá, uzavírali dveře, okna, ventilačky. Někteří to však nestihli. Po chvíli Mustafa spokojeně sbalil své nadobíčko, a s pocitem dobře vykonané práce odešel „uklízet“ někam k bazénu číslo dvě. Terasy a balkony pokryla vrstva písečného nánosu.

Híma je svalnatý, mladý, černovlasý muž, stále svobodný. Často bylo možné z povzdálí u bazénu slyšet zvonivý hlas.To Híma u svého stolku s ručníky odříkaval svých 8 stránek modliteb z Koránu. Rád by se ženil, ale to není zas tak jednoduché. Ženich musí rodičům nevěsty přinést značnou sumu peněz – u beduínů je zvykem přinést zlato. Nastřádat dostatek peněz trvá i léta. Platy jsou malé / 180 liber měsíčně obsluha bazénu, pokojský, 200 liber recepce /. Mladý muž v recepci je absolventem vysoké školy v Cairu - angličtina a španělština. Je rád, že sehnal práci, šetří peníze na svatbu. Domů to má 600 km až k Alexandrii, kde žije i jeho dívka - budoucí žena.Vyprávěl mi jak trpí neustále představou, že na jeho dívku / smozřejmě zahalenou šátkem / třeba jdoucí po ulici, byť jen na chviličku pohlédnou cizí muži. Stále častěji to mladí lidé žijící hlavně ve velkých městech řeší tak, že se vezmou tajně i bez peněz – rodiče o ničem neví. Ujistil jsem Hímu, že když se najde v Čechách nějaká dívka, ochotná se provdat za muslima , že mu dám vědět. Nadšeně souhlasil a dal mi ihned kontaktní adresu. Híma umí číst, psát a částečně anglicky, což není v Egyptě zas tak úplně samozřejmé. Zajímavou postavou patřící k hotelu byl prodavač suvenýrů hotelového obchůdku. Hotel byl minimálně obsazen, kšefty žádné a tak toho využíval. Neustále se někde potuloval,nebo s námi hrál fotbálek a přestože měl v obchodě zboží nemalé hodnoty, dveře byly stále otevřené. Jednou jsem ho potkal asi čtvrt hodiny pěšky od našeho hotelu a že prý jde na kus řeči s kolegou do jiného hotelu. Že by se mu mohlo něco z jeho otevřeného obchůdku něco ztratit vůbec nepřipustil. Kdyby do obchůdku vstoupil turista, po nějakém čase si toho všimne recepční nebo pokojský a požádá kupujícího ať počká, že prodavač určitě do půlhodiny přijde. V Egyptě se prý nekrade a nikam nespěchá.

Byl jsem se podívat i v hotelu a na plážích , kde jsem pobýval v minulých letech. Ibrahim, byl dál na svém místě u bazénu a vydával turistům ručníky, Hassan na pláži EL Fanar tak jako před rokem uklízí pláž a rovná lehátka, přestože mi vyprávěl, že rozjíždí se svým švagrem byznis v turistice a v tuto dobu z něj měl být už přinejmenším nějakým šéfem. Muhammad dál chodí od lehátka k lehátku a snaží se prodat nějaký ten výlet, přestože by měl touhle dobou už studovat v Cairu na vysoké škole. Mají své sny, o kterých vám budou nadšeně vyprávět , ale v drtivé většině se nikdy nevyplní. Potkáte je na svých nynějších místech za 3 nebo 5 let. Jsou ve skutečnosti rádi, že mají nějakou byť i málo placenou práci.

Pláž hotelu Sharm Holiday není veliká a je situována asi tak uprostřed centrální pláže v Naama Bay. Za malým barem je sedm řad lehátek, v každé řadě je jich tak deset, menší uličky mezi nimi.Od devíti ráno do doby než zapadne slunko chodí mezi těmito lehátky proti sobě vždy z opačného konce dva mladíci, v ruce žmoulají nápojový lístek a nabízejí pití. Oblečeni v kalhotech , košili, botech v kterých se každým krokem boří do měkkého písku, v pravidelných intervalech, někdy snad kratších než pět minut startují a procházejí mezi řadami opalujících se turistů. Někdy vás osloví, většinou jen pohledem čekají na nějaký pohyb ruky , který by naznačil, že si něco přejete. Kdykoliv zvednete hlavu z lehátka, v deset ráno , v poledne, ve dvě, v půl čtvrtý, celý den v tom žáru slunka vždy znovu a znovu uvidíte tyto číšníky – jak lvi za mříží v zoologocké zahradě - chodí tam a zpět po vyšlapaných písečných cestičkách. Někdy trvalo i hodiny, než si někdo něco objednal. Bylo mně jich docela líto. Představa, že by tohle bylo moje zaměstnání, byť třeba jen na pár dní, mně děsila. Káva nebo cola se prodávala za 9 liber /cca 40Kč/ desátá libra byla pro číšnika.

Složení turistů co se týče národností se myslím trochu změnila oproti minulým roků. Přibylo Rusů, Ukrajinců, Kazachstánců, Poláků a také Italů. Nevím, jestli se prodává méně zboží, nebo je to něčím jiným, ale prodavači se mi zdáli být nervoznější než v minulých letech.V jedné postranní ulici v Naama Bay nám prodavač s rozpaženýma rukama doslova zastoupil cestu a velmi vehementně přesvědčoval, že máme jít k němu do obchodu. Za pár vteřin stačil vytahat z regálů tucet triček ne zrovna dobré kvality. Některá byla s kazy, jiná pouštěla barvu, nebo byla vyšusovaná od slunka. Po chvíli se nám podařilo obchůdek opustil a protože jsme nekvalitní zboží odmítli koupit , prodavač za námi volal přes celou ulici „I do not like Czech turists.“ Když jsem se vrátil a ptal se ho, proč to říká, že jsme mu nic neudělali. Řekl, že to není normální, že jsme si nic nekoupili. Odpověděl jsem ,že je to běžné podívat se na zboží a třeba nic nekoupit a že spíše jeho chování není běžné a jestli se bude takhle chovat dál, může se stát , že do jeho obchodu nebudou chodit vůbec žádní turisté. „I do not like all turists“, okamžitě odeskl. Hlasitý rozhovor slyšel prodavač vedlejšího obchůdku, přišel ke mně a začal se omlouvat i za svého kolegu. “ Není dneska ve svý kůži, asi se špatně vyspal, promiňte mu to“ a ihned dodal, že on má kvalitní zboží a ať se jdu podívat dovnitř na jeho vodní dýmky, že si určitě vyberu.

Hotel Sharm Holiday je vlastně poslední budovou v Naama Bay. Kdo si chce udělat pěkný krátký výlet třeba v podvečer může se vypravit asi půl kilometru podél hlavní silnice směr Sharm a napravo ční asi tak 150 metrů vysoký kopec. Na vrchol vede vyšlapaná cestička a získáte nádherný pohled na celou oblast Naama Bay, Hadabu i hory Sinaje.Celý výlet vám nezebere víc než hodinu. Další pěkný krátký výlet je k mešitě která je přesně na druhém konci Naama Bay směr letiště, asi 1 km od. kasina. Je krásně osvětlená, večer je na ní překrásný pohled, září do velké dálky jak nějaký drahokam. Dá se tam v pohodě dojít pěšky i když na vás bude troubit nejméně sto taxíků. Prohlídka mešity s nádherným obložením stěn, křišťálovými lustry a dalším vybavením stojí za to.
Na konec Naama Bay ke kasinu jsme se svezli jedním z mikrobusů, které jezdí v krátkých intervalech po hlavní silnici v obou směrech.Běžné jízdné je jedna libra, vyjímečně, když se jede z jednoho konce Naama Bay až do Sharmu – Old market , tak libry dvě. Na nás si ale řidič zřejmě chtěl vyzkoušet jeden ze svých oblíbených triků, popovezl nás asi jen půl kilometru, zastavil, a že zde končí, ať vystoupíme a že jestli chceme jet dál, musíme mu dát další libru za každou osobu.To jsme odmítli, řidič znovu zopakoval svůj požadavek a začal tvrdit, že se na prvním „U turn“ otočí a jede zpět do Sharmu. “ Tak jeďte, ale i s námi , my nevystoupíme, a po cestě nám zastavte u nejbližší hlídky turistické policie „opáčil jsem. „Nejsme v Egyptě poprvé“ dodal jsem ještě.Tyhle větičky zapůsobily jak mávnutím kouzelného proutku a řidič nás dovezl bez dalšího placení až ke kasinu.Nakonec se smál na loučil „good bye, friends“.Takoví prostě arabové jsou. Nevyplatí se dávat peníze řidičům mikrobusů hned při nastupování, ale vždy až při vystupování. Hlídky turistické policie jsou na každé křižovatce a další bezpečnostní hlídky před každým hotelem.

Moře bylo opět kouzelné a barevný podmořský svět ryb a korálů úchvatný.Vydržel bych se dívat na tu krásu celé hodiny. Týden uběhl velmi rychle. Vlny vyplavily na břeh velmi krásné kamínky a barevné oblázky. Kropenaté, žíhané, několikabarevné, různě tvarované. “ Do akvárka se budou hodit“ pronesl synovec. Pečlivě jsme dbali na to, abychom nesebrali byť i jen malý kousek korálu. Ty se vyvézt nesmí a hrozí vysoká pokuta.Ali baba – náš čedokářský průvodce se podíval do tašky na oblázky a řekl, že je všechno v pořádku, že to zakázáno není. O pár hodin později byl ale pracovník letiště - odbavení cestujích jiného názoru. Celník, mladík v černé uniformě se netvářil nijak přívětivě. Nechal nám otevřít batoh a ihned prohlásil „Its is not allowed“, požádal mně o pas a ještě dodal „The flight is cancelled for you “ prostě že já neodletím. Na mojí námitku , že nám vývoz náš průvodce Ali odsouhlasil, namítl , že ho žádný Ali baba nezajímá, že jeho slovo platí a že celá oblast je chráněná rezervace a i ty kameny jsou chráněné. Nenápadně se pootočil a řekl, že budu muset zaplatit. Jelikož nám Travel service jako obvykle odložil let až do pozdních večerních hodin, všechny peníze jsme utratili. Zrovna příjemně jsem se necítil. Záchranou pro mně bylo to, že jsem začal hovor protahovat, diskutovat a po pěti minutách dohadů se se tento pracovník nemohl soustředit na svoji práci u monitoru a odbavení dalších cestujících se zdržovalo. Všiml si toho jeho nadřízený, rychle zjistil situaci a zvolil řešení – vlk se nažere, koza zůstane celá. Oblázky nám zabavil a umožnil nastoupit do letadla.
Tak to byla taková malá komplikace, poučení na samý závěr pobytu. Od Rudého moře raději vůbec nevozit nic.Vypadá to tak, že všechno co leží na zemi je chráněné. Všechny ty peripetie, drobné problémy, které se občas na dovolené v Egyptě vyskytnou převáží ale to, proč do Egypta jezdíme.Teplé klima, nádherné čisté a na podmořský svět bohaté moře. Myslím, že jsem tam nebyl naposled.

další cestopisy
Komentáře
3
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
nadka 29.04.2008 07:03
 

Nám bylo řečeno, z Egypta ani písek, natož mušle či korál.Písek a oblázky nechápu, hlavně písek, kterého mají neskutečně mnoho,ostatní ano. Je docela fajn chodit po pláži a dívat se na to.Jen nevím, jak je možné, že třeba v Alexandrii nabízí k prodeji nádherné mušle, když je pak na letišti zabaví a ještě je z toho průšvih. O nějakém dokladu o koupi nemůže být ani řeč. Jo jiný kraj, jiný mrav. :-D

Merys 02.04.2008 19:38
 

Já jsem tyto cestopisy četla už na starém webu, jsem ráda, že se jeho ukončením neztratily. Same, co ještě něco nového, jistě to nebyly tvoje jediné cesty. :-P

  • Anonym (1)
mamzul 29.03.2008 12:06
 

Tak to jsem si zase jednou početla, do Naama se chystám a určitě se mi tvoje postřehy budou hodit.. ;-) Všechny tři cestopísky jsou pěkně napsané! :-D :-D :-D

Zpět na všechny diskuze