A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Potápění I.

Poprvé pod vodou Lesson one - diving

Potápění I.

I.
__

Jak jsem se (ne)potápěl

Do Hurghady jsem přiletěl s ideou, že si udělám mimo jiné potápěčský kurz. Za á je to levnější a za bé jsem se chtěl potápět už dávno, ale nikdy nebyla ta správná konstelace hvězd. Moje manželka Jana, ta si při plavání nepotopí ani bradu. Jednou v Chorvatsku zkoušela šnorchlovat a nějak se jí nedařilo /no comment/, takže jsem ji ani nepřemlouval, aby šla do toho se mnou a ona samozřejmě raději zůstala s dětma a s vnučkou na pláži.

Po spoustě informací, které jsem získal z internetu a od svých kamarádů a hostů naší restaurace jsem věděl,že v Hurghadě na hotelech je spousta potápěčských center a že tam jsou i čeští instruktoři. Na Našem hotelu bylo potápěčské centrum, ale ani jeden Čech jenom Němci a Egypťani. Jelikož jsem poměrně líný a pohodlný člověk, tak se mi nechtělo jezdit dolmušem nebo taxikem přes půl Hurghady do hotelu, kde byli čeští potápěči , tak jsem se rozhodnul, že to zkusím přímo u našeho hotelu.

Tak jsem se šel domluvit se šefkou diving centra. Po úvodních česko-německo-anglicko-českých frázích jsme se domluvili anglicky. Jelikož, už několik dní jsem se s lidmi na hotelu a na ulici domlouval anglicky a docela to šlo, tak mi nějak stoupnul hřebínek,jako že jsem tu anglinu nějak moc nezapoměl. Proto jsem řekl, že klidně kurz absolvuji v angličtině. Šefová byla, ale rozumná ženská a slíbila, že mi radši sežene příručku v češtině. A taky že sehnala a to bylo asi moje štěstí, jinak bych asi skončil na úvodu..
Kurz jsem absolvoval v Orca diving centre u hotelu La Pacha. Centrum vedou dvě typické, ale velice příjemné němky(asi už za těch 10 let co tam jsou načichli Egyptem. Žádná německá arogance a nafoukanost). Blonďatá, hubená Geli (+++-diving instruktor-CMAS) a trošku , jak říkal Menšík, víc festová Ute (PADI OWSI instruktor). Ještě k nim patří Karstem - instruktor a Ashraf egyptský instruktor a manažer a samozřejmě ještě další různí lidičkové, pomocný personál a kapitáni lodí a nesmím zapomenout na psici Witch.

První ponor jsem absolvoval u pláže Hotelu s Ute(instruktorka) a Hanni (žákyňka) . Hanni je asi 13-14-ti letá dánka, akorát v tom správném pubertálním věku, kdy se pořád stydí a neví, jak koukat a jak mluvit a spíš mlčí než mluví…… Ale abych ji moc nekřivdil, bylo na ni vidět, že se chce potápět a udělá proto všechno a taky mi několikrát pomohla. Druhý den už se rozkoukala, začala i víc mluvit a byla OK a třetí den na lodi po potápění u korálů to už byla normální ukecaná mladá ženská.

Brzy ráno, hned po snídani (asi v 10. hod) jsme se sešli v Diving centru. V kanceláři-učebně jsme probrali učivo první lekce, instrukce k oblíkání a prvnímu ponoření, pak udělali testy a šli jsme pro vybavení. Nafasoval jsem vybavení a pak se asi „půl hodiny“ do něj soukal, nejhorší bylo obléci neoprén na zpocené tělo( bylo přes 30°C ve stínu a my se oblékali na takové hrázi u mola na sluníčku), kdo to zkoušel, tak mi dá jistě za pravdu. Kdyby mi nepomohl Jorg Hanni otec asi jsem se do neoprénu nikdy nedostal.(cha-cha) Další problém nastal se závažím. Přesně podle příručky jsem se ohnul položil pásek s olovem na záda, protáhnul pásek přeskou, utáhnul a narovnal se. Jelikož jsem Čech a tak samozřejmě mám trošku pupíček, no a jak jsem se narovnával, tak jsem ten svůj pupíček trošku zatáhnul-abych nevypadal jako když had spolkne balón. Samozřejmě hned jak jsem se narovnal sklouznul mi pásek hned až pod zadek. Naštěstí jsem ho zachytil takže mi závaží nespadlo na nohy. Pro jistotu jsem si to ještě dvakrát zopakoval než se mi podařilo pásek správně upevnit. Zpocený jak dveře od chlíva, to už jsem byl předtím po školení a testech, jsem se nasoukal do vesty a už se těšil do vody. Jenomže jsem asi špatně pochopil to co nám říkala Ute nebo už mám taky asi sklerózu. musel jsem vestu zase sundat znovu provést kontrolu připojení bomby a teprve potom vzít brýle a ploutve vlízt po žebříku do vody a nechat si podat vestu od pomocníka. Chtěl jsem se samozřejmě před holkama trošku předvést. Jako, že mi potápění neni cizí a že něco umím …. Vždycky, když šnorchluji, tak si hodím brýle a ploutve do vody a pak se pro ně potopím - samozřejmě musím vědět, že tam neni nějaká extrémní hloubka. Nejefektnější je to samozřejmě z nějakého mola nebo něčeho odkud se dá skočit do vody. To ležérně hodím ploutve a brýle někamsi do vody pak skočím najdu ploutve nasadím je a potom vylovím masku a dělám jako by nic. Někdy se to povede na jedno nadechnutí,. pak se vynořím jako king a koukám jestli mě sleduje dost lidí. ale teď jsem si naběhnul.
…..Nasadil jsem si masku, zkontroloval její těsnost a přemístil ji na čelo jak jsem to viděl ve filmech, ploutve vzal do ruky a začal se spouštět po žebříku dolů do vody. Kouknu dolu a vidím jak Ute už kontoluje Hanni vestu a dýchání a všechno co k tomu patří. Kouknu na horu a vidím pomocníka jak mi podává vestu s bombou. tak jsem frajersky hodil ploutve pod sebe do vody kousek od holek, slezl dolu postavil se na dno a chtěl si vylovit ploutve, jenomže to už můj pomocník mi podával vestu, tak jsem si ji vzal a navlíknul se do ní abych nezdržoval. Holky už byli oblíknuté a Uli šla ke mě, aby mě překontrolovala výstroj. S napůl navlečenou vestou jsem se začal potápět pro ploutve. Kdo se zkusil potápět s nafouklou vestou tak ví, že to jaksi moc dobře nejde. Nejdříve jsem se zkusil potopit hlavou napřed. Udělal jsem takovou polo šipku do vody a šup už jsem byl zase zpátky nahoře a bez masky. To už jsem začal zmatkovat. Ještě jeden rychlý pokus a bum bomba mě praštila ze zadu do hlavy protože jsem neměl pořádně zapnutou vestu. Uli už byla skoro u mě a já ji říkám, že mám ploutve a masku dole na dně. Chtěl jsem to ještě narychlo zachránit a tak jsem trošku nadskočil a že si sednu jakoby na bobek a vyndám ploutve a masku z vody. Nadskočím a chci se potopit a hups jsem bez vesty. Jak jsem spěchal a vestu si nasadil jen napůl. tak jsem z ní vyklouzl,. byl jsem tak překvapenej, že když jsem dosedl na dno ani jsem si nesebral svoje vybavení. Vynořil jsem se a asi na mě musel být nádherný pohled. Mokrej,zpocenej do červena, sotva dechu popadaje jsem koukal jako trubka na rozesmátou Uli a Hanni a všechny pomocníky okolo.

Z toho plyne poučení - žádné frajeřinky při potápění a brýle vždy stahovat dolu na krk Po několika vteřinách jsem se zklidnil a bez vesty si vylovil vybavení a už v klidu jsem se oblékl. A začal tréning. Už první potopení byl nepopsatelný zážitek. To, že se mi pletlo vyfukování a nafukování vesty to byla ještě pohoda. Stejně jsem se nakonec ponořil. Jenomže ne úplně měl jsem málo olova, tak jsem plaval asi půl metru nade dnem a hlouběji to nešlo. Tak jsme přidali kilo a ještě jedno a už to bylo OK. Po absolvování první lekce kurzu nás Uli vzala na krátkou okružní plavbu podle přístavu a pláže. Je to úplně jiný než když člověk šnorchluje, ten úhel pohledu a hlavně klid. I když tam nebyl žádný pořádný korálový útes, přesto jsme viděli alespoň kousky tý podmořský nádhery. Různobarevný rybičky sem tam nějaký korál nebo rostlinu, tu zase flašku od koly nebo nějakou starou židli, pak zase sasanku a jiný rybky, igelitovou tašku a nějakou hvězdici - no prostě vžehochuť všeho co člověk může vidět v moři mezi hotelovou pláží a přístavištěm lodí.
Někde jsem si přečetl, že pobřeží u Hurghády je zničené a bohužel je to pravda i když z pláže nebo při šnorchlování to není tak vidět. Ale stejně to byla nádhera. Už jenom ten pocit nepoznané volnosti a lehkosti, těch nezvyklých lomů světla či záblesků těl ryb To se nedá nijak popsat. Musí se to zažít. Plavat si jen tak pod vodou nad od slunce rozzářeným pískem, mezi rybičkama. V tu chvíli jsem zapoměl na všechny starosti a jen si užíval. “ no užíval.“ Měl jsem trošku problémy ze vztlakem. Tak, že jsem chvíli plaval moc nahoře, chvíli jsem ryl nosem nebo ploutvema po dně, ale na konec se mi začalo dařit, ale to už byl konec.
Ten okružní ponor trval asi 10 minut a my se vrátili zpátky na „cvičiště “, kde proběhlo krátké opáčko a byl konec. Ven z vody,svlíknout, všechno umýt, očistit a uklidit a ještě na chvilku do učebny na video druhé lekce. Při sledování videa už jsem byl zase klidný a ačkoli jsem si ještě neuvědomoval co se všechno událo už jsem se těšil na zítra na další ponor.
… a už jsem byl lapen.

Lapen světem, který jsem doposud neznal (nebo znal jen z televize a filmů a to je trochu jiné). Lapen světem ticha (což neni tak úplně pravda).
Prostě lapen
A už nejde vycouvat. Už to musím mít.
Je to takový skrytý adrenalín

Hojsadlo v.r.
.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0046756

Potápění I.

30.12.2007
Komentáře
14
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
holubička74 29.04.2011 07:23
super  

Dnes asi budu mít rozesmátý celý den. Ten cestopis je fakt super. Mám hodně bujnou fantazii a divign centrum u Le Pachy znám, takže jsem si Tě velmi živě představila jak tam poskakuješ pro ty ploutve :-D :-D :-D Děti se přiřítili se strachem co se mi stalo, když jsem vybuchla smíchy :-D Fakt super. Taky si zahrávám s myšlenkou na potápění, ale jsem taky trochu poseroutka(přece si neudělám ostudu) :-D Po přečtení Tvého cestopisu se mnou asi nebude k vydržení :-D To musím zkusit :-D
Super, perfektně napsáno, veselé a pro mne i trochu poučné :-D Jen tak dál.

Matinka 07.02.2009 23:26
 

Taky jsem se musela smát :-D . Závidím (samozřejmě jen v dobrém), že už máš tu první lekci za sebou. Já pořád špekuluju, jestli si udělat kurz tady v ČR, v Egyptě nebo vůbec ne. Je cenový rozdíl velký? Ale po přečtění Tvého cestopisu a musím podotknout, že k tomu přispěla s cestopisem i Gina a Regina, začnu šetřit a asi se do toho vrhnu po hlavě. ;-)

Nefertari 18.01.2009 20:00
 

Od srdce jsem se nasmála, krásně napsané ;-) !

Jaruš mushkela 18.10.2008 23:07
 

Skvěle jsem se pobavila, díky :-D Honem běžím na pokračování! ;-)

manura 09.06.2008 19:11
 

tak dnes sem se pobavila. Na stará kolena když se mě špatně chodí si říkám udělám si potápěni licenci tam mě bolavé nohy nebudou vadit. A když se si přečetla Tvoje opravdu poučně vyprávění sem si představila sebe a ještě v horších situacích. Ale každý začátek není lehký . Díky za počteníčko Marie

ferdyš 19.04.2008 16:42
 

:-D dík za dobrou zábavu.bezvadné. :-P ;-)

hojsadlo 24.02.2008 23:37
 

to pajazen: :-D 8-) :-D

hojsadlo 23.02.2008 02:20
 

to pajazen: :-P :-P :-P

Pajazen 14.02.2008 14:22
 

:-P fakt super čtení,z podajícího opasku si nic nedělej, já mám úplně stejný problém. 8-)

hojsadlo 19.01.2008 13:44
 

8-) všem komu se to líbilo díky
snad už dopíši i pokračování :-P
8-)

lenda
09.01.2008 09:57 88.101.50.***
 

fakt super!jeste ted brecim smichy.musite psat casteji.tak talentovany potapec jako vy,se nevidi.doufam,ze zas vyrazite do egypta a nasbirate pro nas ctenare zase nake ty zazitky.take jsem se poprve potopila v egypte,taky me to uchvatilo,ale kam se na vas hrabu!piste dal,tesime se na dalsi procviceni branice!!!!!!!!!!!!!

Milena 05.01.2008 21:59
 

Nooooo,dlouho jsem se tak od srdce nezasmála,jako když popisuješ tu fintičku s maskou a ploutvema hozenýma do vody ...."a nejlíp někde na molu" ....úplně jsem to viděla v živých barvách :-P fakt hezký počtení a věřím,že jsi lapen,málokdo kdo zkusí by nebyl ;-)
Třeba Gina je toho dobrým příkladem ;-)

hojsadlo 05.01.2008 00:50
 

díky to potěší.
a k těm termitům- my jsme používali termity anglické, a asi jsem to neměl překládat do češtiny, protože už jsem zjistil, že se používají částečně-počeštěné výrazy nebo anglické :-P . Ale asi je to jedno, protože jsi to mu porozuměla. ;-)

Gina 03.01.2008 19:35
 

Cha,... pak že to neumí :-P
Vidíš, jak jsi to hezky napsal a jak já jsem si zase po dlouhé době přečetla cestopis s oblíbenou tématikou! Myslím, že jsem si tě předatavila a to nejenom v barvách, ale i s bolestí hlavy po tom, co tě ta lahev šlehla přes ní šlehla. Už se těším na druhou lekci. ;-)

Zpět na všechny diskuze