Již dlouho před cestou jsem takříkajíc „stříhala metr“, protože jsem se neskutečně těšila.Manžel dokonce konstatoval, že místo,aby to se mnou bylo lepší(vzhledem k tomu, že letíme již po třetí), je to čím dál horší, že už mě nemůže po večerech poslouchat.Konečně jsem se dočkala a my se ocitli na letišti s letenkami v ruce.Let byl super, vše podle plánu, do hotelu jsme dorazili asi v 6h.ráno, byl narvaný, takže nás ubytovali v 10.30h.Steigenberger al dau beach jsme navštívili již podruhé, byl hezký pocit se tam takhle zjevit a vlastně vědět, co a jak.Malinko zlom nastal již druhý den, kdy mě navštívil Faraon, nečekala jsem to tak brzy, bylo to docela hustý, dal si opravdu záležet!No, já nasadila ERCEFURYL a byla za 1 den v poho, ovšem, předala jsem ho úspěšně manželovi, takže jsme se na záchůdku pěkně vystřídali.Tak nějak nás to přešlo, objevili jsme se v pár barech na hotelu, kde nás většina číšníků z min.roku poznala, takže jsme tam byli ja nějaké „celebrity“.Hned na začátku jsme si zaplatili 2 výlety na moře, jelikož jsme si usmysleli, že letos musíme bezpodmínečně vidět rejnoka a perutýna.

A teď to hlavní!!Můj manžel-Jirka-je normálně vrchol zodpovědnosti, ale to, co provedl tento den, je opravdu nezapomenutelné!Výlet měl začít naším vyzvednutím u recepce v 7.35h.“V poho, to si pěkně dojdem na snídani a máme to akorát!“To by si ovšem Jiřík musel o 1h přeřídit tel., poněvadž díky tomuto, jsme vstali právě v oněch 7,30h, a to ještě, až když nám volali z recepce!No nic, všichni v mikrobusu na nás koukali přes prsty, ale nějak to zdržení přežili.Následně se muži povedlo vylít na palubu lodi celý SPRITE, lepidlo hadr!Po prvním šnorchlování vylezl na palubu lodi, a koukám, hrčí z něj krev proudem, brouček se při otočce kvalitně odřel o korál!Už jen kroutím hlavou a nemám slov!Pak přijela k naší lodi malá loďka s pivy, no, musel si dát, ale měl jen 20 Eu.Eg. s nimi odešel, že přinese EL zpět, a už se neukázal.Naštěstí mu vrátili tamější námořníci, kteří to viděli.Parkujeme u Giftunu, muž si bere ploutve, že bude šnorchlovat.Válím se, válím, muž leze z vody rozhořčen,a na mou otázku:„Co je?“Odpovídá:„Já si idiot vzal 1 ploutev tvojí(podotýkám, že mám velikost 37, Jirka 44).To už jsem smíchy nemohla!Ale, ještě nekončíme!Přinesl mi malé mušličky a vyndavá je z plavek.Jde fotit okolí, vrací se za 20min., hrabe se znova v plavkách se slovy:„Já tam něco mám, snad asi kraba, či co?“A měl ho tam!!!Vytáhl chudáka poustevníčka z inkriminovaných míst, zlomené klepýtko…To už jsem smíchy přímo řvala!A závěrem vyplivla ta bárka, co nás měla převézt k lodi, ale to už opravdu nebyla Jiříkova vina.Šťastně jsme se vrátili na hotel a tak krásně jsme to zapili, poněvadž nic jiného už jsme opravdu nemohli dělat.Rejnoka i perutýna jsme viděli, nafotili krásné fotky pod hladinou a užili si vše až do konce.Teď už se těšíme na další dovču, jak jinak, než v EGYPTĚ!