A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Cestopisy

Týden v Káhiře

Postřehy z krátkého pobytu v Káhiře.

Vůbec jsem si nemyslela, že se pokusím něco vytvořit ale asi mě inspirovala Sameha, která byla na stejném místě ve stejnou dobu, i když někdy to bude jak přes kopírák:
Do Káhiry jsem vyrazila pravidelnou linkou ČSA v neděli 18.5.08.Poučena tím, že kamarádce týden před tím 10 minut před jejich příchodem na přepážku ukončili odbavení při letu z Londýna a do letadla je již nepustili, jsem se rozhodla pro dostatečnou časovou rezervu.Rozhodla jsem se odbavit mezi prvními, požádala o místo u okna - protože mám moc ráda přistávání v noční Káhiře a bez problému a bez front prošla do tranzitu. Nejsem sice VIP jako Ba a Lu ale úplně bez čekání se dá projít přepážkou pro diplomaty a business class, ještě mě úředník přivítal s úsměvem, že se nudí a je rád, že jsem dorazila…Předraženou kávu jsem si sice nedala ( 14 dní před tím jsme si ji koupila na letišti v Římě za cenu asi 20 Kč a navíc nesrovnatelně lepší - ceny na Ruzyni v provonání s ostatními letišti fakt neskutečné ),zato jsem si dala před odletem skleničku Martini, protože jednak se potřebuji v letadle trochu uvolnit - asi si nikdy nezvyknu a jednak to bylo mé poslední setkání s alkoholem, protože v Egyptě to jaksi nejde.Let byl opožděn asi o hodinu, a to z důvodu pozdního příletu letadla z předchozí destinace ( což nebylo poprvé ) ale nakonec cesta probíhala příjemně zejména proto, že latadlo bylo celkem prázdné a pohodlně jsem se natáhla přes volné sedačky.

Přílet do Káhiry byl se spožděním přesně ve 3 ráno. V Káhiře jsem nakonec bydlela jen asi 25 minut cesty od letiště a protože v noci nejsou silnice tak katastrofálně ucpané, byla jsem za chvíli v posteli.V prorovnání s jinými měsíci, jako listopad, únor atd. bylo po celou dobu pobytu na můj vkus počasí dost horké a zejména v noci jsem se budila, protože spát s klimatizací se mi hlavně z důvodu hluku a případného nachlazení nechtělo.Takže pro další pobyty bych asi měsíce květen až září vynechala.Samozřejmě tím myslím pro pobyt v Káhiře a ne u moře, to bude něco jiného.Ale místní musí mít zřejmě nějakou zvláštní termoregulaci, protože i toto počasí, kdy jsem se potila jak vrata na ně, nijaký zvláštní dojem nedělalo. V Káhiře jsem se rozhodla, že v rámci tohoto pobytu využiji všeho místního, a to od návštěvy restaurací, pojídání místních specialit a hlavně cestování obyčejnou dopravou. K tomu se mi velmi hodil napsaný lísteček v angličtině i arabštině jednak s přesnou adresou domů, kde jsem bydlela a jednak jsem si tam dopsala v angličtině,kam se potřebuji dostat. Nakonec jsem byla překvapená, že místní ani anglicky až tolik nerozumí ale vždy byli ochotni se zeptat dál a pomoci. První den jsem si sama sedla do taxíku, kdy řidič vůbec nerozuměl, že se chci dostat do Káhirskému muzea, snažil se mě při cestě vysadit u nějaké nemocnice, protože to považoval za cíl mé cesty, pak se každých 1000 metrů ptal a tady musím napsat, že jakmile např. policajti viděli samotnou cizinku v taxíku, okamžitě přistoupili k autu a ptali se, jestli je vše ok a něco neptřebuji. Co se týče ceny, většinou se vás snaží obrat jak se dá - ptala jsem se předem známého na předpopkládanou cenu cesty, pochopila jsem, že pro Eg. max.20 liber a u mě tak do 40 ( i to prý je předražené ). Asi po hodině jeho zmatečné jízdy jsem konečně dostala do blízkosti Tahriru a byla jsem ráda, že už s tímto individuem nemusím dál.Při placení najednou ožil a jak jsem z jeho posunků pochopila, sama jsem mu měla dát, kolik uznám za vhodné. Asi nečekal, že mám příslušné informace…

Po vystoupení se ale na mě okamžitě nalepili další místní, jejichž první věta zní..no money,no bakšiš.. ale okamžitě se ptají, kam máte namířeno.Vůbec jsem se s nimi nechtěla dát do řeči, jen jsem nahodila, že do muzea a kráčela dál. Ihned mi začal vykládat, jak ten den je nějaký svátek v Káhiře, muzeum je do 14.00 hod. zavřeno pro všechny cizince a já bych tento mezičas mohla strávit kousek odtud na zapadlém bazaru, kde má svůj obchůdek..Samozřejmě že nic takového nebyla pravda a muzeum fungovalo.Odpoledne mě opět zastavil další, a to píšu jen o těch, kteří trochu stojí za zmínku, protože jak jsem zjistila, když jde cizinka sama - podotýkám že normálně, decentně oblečená a to ještě oblečená trochu víc než po evropsku fakt neujdete ani 100 metrů, aby vás někdo neoslovil. Tento zase nabízel parfémy - ze začátku jsem se s ním úplně odmítla bavit, ale za chvíli mě udolal ( což byla chyba) že si dáme u něho v chládku trochu čaje a opět mi zůrazňoval, že žádný obchod,nic, jen posezení..Samozřejmě za chvíli mi tam předhazoval vzorky voňavek a ve finále,abych měla pokoj řekla jsem,že si jednu vezmu, protože mi nabízel malé balení za 2 libry. Závěr byl nakonec ten, že mi připravil lahvičku a chtěl 80 liber, prože mi jaksi opomněl říct, že cena 2 liber je jen za ml.Tak to už jsem se naštvala, na čaj nečekala, zvedla se a beze slova odešla.

Musím říct, že ačkoliv mám Egypt a místní obyvatele ráda, toto už někdy překračovalo únosnou mez a bylo to otravné. Další den po zkušenostech s taxi jsem se rozhodla, že budu sama ( a to mi stouplo sebevědomí ) cestovat místními busy. Je to bezva zkušenost i za bezva cenu. Kde dáte za taxi 60 liber za cestu tam i zpět, tak za cestu autobusem dáte ty 2 libry a ještě jsem v kontaktu s místními. Autobusů tam jezdí spousta, a to jak klimatiované ( 2 libry ), bez klimy ( l libra) a menší busy i mikrobusy,používá se naprosto všechno.Při cestě do města jsem měla štěstí, protože jsem vystupovala na Tahriru.Že je to konečná jsem pochopila poté, co autobus stál delší dobu na místě ( i když lidé nastupovali ), vyjímečně ne v dopravní zácpě, nikam se nehnul a já tam takto seděla.Pak mi jeden kluk s úsměvem sdělil, že jestli chci na Tahrir, tak jsem na místě. Vystoupila jsem a vyrazila do rušného provozu.Kdo byl v Káhiře tak pochopí, že přejít rušné silnice není žádný med a dost často ten pokus může být první a zároveň poslední…Tak jsem chvíli váhala ale záhy mě vzala za ruku taková stařenka v černém hábitu a byla jsem tam coby dup.Pro cestu zpět jsem se opět rozhodla využít autobus ( to už jsem byla z dopoledne zdatná cestovatelka ) a suverénně jsem vyrazila zpět na konečnou. Autobusů a zastávek tam bylo jak naseto tak nezbylo, než so vyhlídnout nějakou oběť, ukázat lísteček s adresou a věřit, že pomůže. Tady bych chtěla opravdu vyzdvihnout ochotu místních, kteří pomohli, zavedli mě tam, kde bylo potřeba a dokonce zajistili u řidiče, aby mi zastavil na příslušné zastávce protože jak jsem poté zjistila,jet na konečnou je v pohodě, tam to musí zastavit ale jednotlivé zastávky autobusy míjí a staví jen, když si někdo řekne nebo ukáže, že chce nastoupit.Takže na to pozor. Ale i v autobuse se mě hned ochotně ujal můj „soused“ a vše bylo ok.Jen jsem po vystoupení vůbec netšila, jak přejdu silnici, když se zde neustále řítilo v 5 proudech jedno auto za druhým. Toto se mi povedlo asi za dalších 15 minut. Následně jsem dorazila domů, kde jsem si v klidu a pohodě připravila ibiškový čaj a vše zajídala vynikajícími sladkými zákusky s medem a oříšky, které jsem si koupila ve městě. Pokud se ještě dostanu k pokračování,ráda bych se příště zmínila o návštěvě domu pro opuštěné děti v Káhiře.Bylo to moc zajímavé a poučné a nikdy by mě nenapadlo, že tam na nějakou podobnou instituci narazím.Doteď jsem si totiž myslela, že toto se tam řeší v rámci rodiny, sousedských vztahů či bohužel na úrovni ulice…Ale to už je skutečně na samostanou kapitolu.

další cestopisy
Komentáře
7
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Jana VW. 23.08.2008 20:49
 

Jsem ráda,že se vyprávění líbilo. Jedu zase v listopadu,tak třeba zkusím nějaké pokračovaní.

  • Anonym (3)
  • Anonym (4)
klár 22.08.2008 10:29
 

káhiru jsem na 2denním výletě navštívila nedávno a jen co jsme do ní vjeli jsem si řekla - nikdy více - jenže jak se čte něco takovýho a zpětně se vzpomíná, tak si řikam - no chtělo by to ještě nějaký výlet. :-P doufám, že bude pokračování vyprávění

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Patyy 05.07.2008 17:02
 

s těmi dětskými domovy jsme na tom stejně, právě nedávno jsem nad tím přemýšlela...tak se také teším na pokračování :-D

  • Anonym (2)
ZdenaB 03.07.2008 17:45
 

Poutavě napsáno, zajímavé počteníčko. ;-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (3)
lovingegypt 26.06.2008 16:37
 

Moc pěkně napsané...hned bych vyrazila taky :-| ;-)

  • Anonym (3)
Marlin 26.06.2008 12:01
 

Je to moc pěkné vyprávění.Taky jsem si myslela,že dětské domovy v Egyptě nejsou,ale je prý i jeden v Hurghadě.Těším se na pokračování ;-)

  • Anonym (1)
Lida2 16.06.2008 22:51
 

Moc pěkně napsané, :-D
hezky se to čte. :-D

  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze