A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt

Utopia Beach Club 4* - Pro šnorchlaře a potápěče

Hodnocení ubytování

Při odletu z Prahy po půlnoci a tudíž brzkém ranním příjezdu do hotelu, jsme obdrželi AI náramky okamžitě, čili jsme rovnou šli na snídani začínající v 7 hodin. Očekávali jsme přidělení pokoje bungalovu a tak jsme ani nebyli předem zklamáni úrovní ubytování. Asi proto, že jsme byli v patře v nejvyšší řadě, téměř až u Pensee Azur (pokoj číslo 637), ze sprchy netekla teplá voda podle našich představ. Proto jsme se nechali hned druhý den přestěhovat do přízemí nižší řady bungalovů (pokoj číslo 548). Můžeme tedy porovnat výhody a nevýhody obou možností. Room 637 měl individuálně regulovatelnou a fungující klimatizaci, ale foukající direktně na jednu z postelí. Mýdlo a šampón v nástěnných dávkovačích. Světlo v koupelně jen na levé stěně, proto pravá tvář tonula ve tmě. Z balkonu byl nádherný výhled na moře, ale starší dřevěné dveře vyžadovaly "silnou" ruku. Room 548, s dostatečným tlakem vody, měl "centrální" klimu pro několik pokojů a tak se teplota dala regulovat jen dobou zapnutí chodu ventilátoru. Jednoho rána, po zapomenutí vypnutí klimatizace před usnutím, jsme měli na pokoji jen 17°C! Nabídku u ovladače ON/OFF, že na žádost recepce zajistí změnu výkonu klimatizace, jsme raději nezkoušeli. Ale proud studeného vzduchu směřoval pod stropem na závěs na terasu, proto bylo i při velkém ochlazení v ostatních prostorách pokoje a v postelích příjemně. Kovové posuvné dveře na terasu fungovaly perfektně. Tělové a vlasové šampony v lahvičkách, silné osvětlení koupelny nad zrcadlem, tudíž dokonalé. Oba bungalovové pokoje nebyly vybaveny fénem a trezorem. Ale zřídit si schránku na recepci bylo snadné a pro dokumenty a hlavní část peněz nutné a uklidňující. Protože jsme hned po snídani v 7 hodin vypadli na pláž a vraceli jsme se až před večeří v 19 hodin, nikdy jsme se s uklízečem přímo nesetkali. Ale kytička květů nám zdobila stolek, nebo postel pokaždé a jednou nás čekala i osušková labuť. Proto jsem asi 4x za 15 dnů nechal malý bakšiš na posteli, jasně označen květy, aby bylo rovnou jasné, pro koho je mince určena. Terasa byla pár schodů nad chodníčkem, který nevedl odnikud nikam a proto jsme tam měli podobné soukromí jako v patře, jen moře se částečně schovávalo za pečlivě udržované zelenající se stromy. Postele široké a pohodlné. Jediným společným a zde klasickým problémem byli komáři. Protože nemáme rádi aplikaci repelentů na obličeji, tak byl úspěšnější lov a zabití těchto krvežíznivců. Každý den jsme dostali 4 3/4 litrové láhve s vodou a protože raději pivo a na čištění zubů jsme nebyli schopni denně spotřebovat 3 litry balené vody, byla těmito láhvemi funkční a poměrně tichá chladnička brzy zcela zaplněna. Podlaha byla denně vytřena a ručníky a osušky byly podle potřeby a požadavku vzorně vyměňovány. Z mnoha programů z TV nabídky šlo sledovat několik německých stanic, CNN, BBC a polská VIVA. Francouzsky, arabsky ani italsky neumíme. To, že šatní a policové skříně v chodbě nemají dveře nám nevadilo. Silné závěsy dostatečně tlumily večerní silnou muziku i snad všudy přítomný vzdálený hukot hotelových elektrických agregátů.

Hodnocení stravy

Z mého osobního pohledu vynikající. Jako slabý diabetik se musím v egyptských hotelích značně krotit, ale nestrádal jsem. Právě naopak. Snídani u mne standardně tvořila polovina kolečka tmavočerveného salámu, dva plátky různých tvrdých sýrů a navrch pořádný kus slaného tvarohu. K tomu lžíce sekaných párků, kde měla ale u mne převahu společně tepelně upravená paprika, rajče a cibulka. K tomu všemu jen nejmenší pláteček tmavého pečiva. Ke kávě s velkým podílem mléka jeden croasant, nebo jiný nesladký koláček. Na žízeň většinou pomerančový džus. Na dopolední svačinu jsem si odnášel červený grejp. Podávání oběda v plážové restauraci ze mne udělalo ještě většího plážového povaleče. Možnost se naobědvat bez nutného převlékání, někteří dokonce v mokrých plavkách, zcela převážila možná menší výběr jídel. Ale při mé pravidelné trojkombinanci = hovězí, kuře a ryba, bez jakýchkoliv příloh, mne uspokojovala po celých 14 dnů. Údajně byla i rýže a nějaká příloha z brambor dobře ochucena, stejně jako pasta pro Italy. Ale osobně jsem je ani neochutnal a nahrazoval jsem je nakládanou zeleninou s dresinkem. Stačily mi úplně bílkoviny, zejména ty z ryb. Dorazil jsem se vždy chutnou polévkou a kávou. Z pytlíčku, nebo hotovou, opět s velkým podílem mléka. Jen několikrát jsem se rozdělil a ochutnal kousek z asi deseti druhů čerstvě pečených placek všech možných příchutí. Vše jistilo vždy pivo, ale to většinou po celý den, od 10 až do půlnoci, jako vynikající zdroj doplňování tekutin, vitamínů a antioxidantů. Odpolední svačina byla proslavená palačinkami s marmeládou a zmrzlinou, čili opět nic pro mne. Ale dvě bílé kávy s kouskem nepocukrovaného koláčku mi to zcela nahradily. Večeře v hlavní jídelně pod recepcí byly pestřejší, jen zde nebyla možnost si dát ke sladkostem kávu, tu až u barů. Pestrost představoval větší výběr všemožné čerstvé i kuchyňsky upravené zeleniny a jídel z ní. Já opět dodržoval svojí trojkombinaci, jen výběr zdrojů masa byl pestřejší, včetně darů moře a z více druhů drůbeže. Většinu ostatní nabídky (musli, těstovin, zákusků) si netroufnu hodnotit, neochutnal jsem je, to nechám na jiných. Nabídku nápojů doplnilo víno, o sladkých nealko se ani nezmiňuji. V nabídce byly 2 polévky, já si vybíral většinou tu krémovou variantu. Zkrátka za 15 dnů se mi nic nepřejedlo, nic mi na mém talíři (kromě kostí) nikdy nezbylo. Celkově možná užší sortiment nenutil strávníky si na talíře nandavat od každého trochu a to se potom nedá všechno sníst. Proto jsem zaregistroval, že právě v tomto hotelu se s potravinami minimálně plýtvalo a číšníci odnášeli téměř vždy prázdné talíře. Při večerním posezení u kávy u baru jsme si někdy vylepšovali náladu rumkolou. Jen moje naprostá disciplinovanost ve střídmosti konzumace všech možných dobrot mi zajistila to, že po návratu jsem zjistil přírůstek váhy do půl kg. Tedy žádná nechuť, žádný Faraon a nezaregistroval jsem ani jiné potíže u ostatních hostů. Led do nápojů a mixů v barech měli, ale podávali jen na výslovné přání hosta. Tepelně neopracovaná zelenina asi byla v kuchyni omyta opravdu čistou vodou, proto se asi nebylo čeho bát.

Hodnocení hotelu, pláže, okolí

Kromě sousedního, přímo navazujícího hotelu Pensee Azur, v okolí nikde nic. Pláž vynikající. Boty vhodné. Mělká laguna, přímo proti dostatečnému počtu slunečníků a lehátek, s písčitým dnem a hojností ryb mnoha druhů. Potkal jsem zde i kapitální murénu a mořské jazyky. Ideální místo i pro vysedávání a postávání neplavců v teploučké slané vodě, ale uspokojení zde našli i šnorchlaři, kteří byli v naprosté převaze. V levé části ohraničeného korálové pole byl přímý postupný vstup do hloubky pro potápěče. Ti se tak dostávali z hotelového Dive Centra do svého živlu doslovně po pár krocích a nemuseli být někam převáženi auty, nebo loděmi. Na vzdálenější moře je vozily nafukovací čluny. V této části hotelové zátoky byla hloubka až 30 metrů a tak množství a druh korálů byly nepřeberné a s tím i související pestrý život pod hladinou. Zde si přišli na své nejen prostí pozorovatelé ale i fotografové a filmaři. I při velkém příboji na reefu se dal nebezpečný přechod na volné moře bezpečně obeplavat a dostat se k vnější korálové stěně snadno a bezpečně. Zde bylo množství ryb ještě větší, jen měly více místa na únik před zvědavými šnorchlaři do velké hloubky. Jednou ráno, při příchodu na páž, jsem si všimnul dovádění delfínů za reefem. Stihl jsem si nasadit masku a šnorchl, popadnout foťák a doplavat mezi ně. Kromě krásného zážitku mi zůstalo na památku několik fotek a minut videa. Příjemná byla i plážová sprcha a udržované plážové WC. Vůbec jsem nehodnotil hotelové bazény. Nikdy jsem v nich nebyl, jen jsem kolem nich ráno a večer procházel. Ale prý v nich byla vzorně čistá a teplá voda.

Hodnocení personálu hotelu

Celkově ve mně nechal hotelový personál příjemný dojem. V restauracích několik osobností kuchařských (při "živě" vyráběných palačinkách, omeletách a pod.), ochotní a slušní číšníci. Animátoři sice specializovaní na Itálii, ale milí, snaživí, ale nevtíraví. Nějakou moc velkou "uměleckou" úroveň večerních pořadů ale od nich neočekávejte. Jen snad jejich šéf Mido je převyšuje a jeho fakírská a ohňová vystoupení přinášejí opravdové vzrušení i pro televizí zmlsaného diváka. Technický personál a recepce bez poznané chyby. Obsluha v barech milá a ochotná. Nabídka masáží, tetování ,výletů a plážových aktivit neotravná.

Celkový dojem, přístup personálu

Přes menší deklarovanou hvězdičkovou úroveň, možná odlišné vybavení pokojů v hlavní budově a bungalovech, zanechala ve mne Utopia jen ten nejlepší dojem a mohu jí doporučovat i druhým, s nepřehnanými nároky. Mimochodem, za sousedy v bungalovech jsme vždy měli hosty z Německa a Itálie. Není asi tedy pravidlem, že našinci jsou ubytováni jen v "horších" bungalovech. Věřím i tomu, že lze v recepci zajistit i jiné ubytování, zejména s nějakým všimným. Sice jsem to nevyzkoušel na vlastní kůži, ale pokoje 410 až 416 nad Dive Centrem mohou trpět hlukem až po 8 hodině, kdy je běžný host již na pláži a s tlakovými láhvemi v DC možná cinkají právě pro ně. Levé křídlo hlavní hotelové budovy, s čísly pokojů kolem 210 až 270, možná trpí rachotem z agregátů, jejichž řev se na pavlačích se vchodem do těchto pokojů nedá přeslechnout. Jak to zní uvnitř pokoje, s výhledem na hlavní bazén, to ale osobně netuším. Jediné varování asi vyplývá asi ze záměru architektů hotelového komplexu. Přestože je situován v mírném svahu, počet schodišť a schodů jako takový je podle mne zbytečný. Také většina z mnoha cestiček nevede přímo od někud někam. Najít tu nejoptimálnější, nejkratší a nejpohodlnější cestu mezi ubytováním, hlavní restaurací a pláží se podaří až za pár dní.

Fotogalerie

Další recenze hotelu