A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Egypt - Průvodce

Historie Egypta: Archaická doba Stará říše První přechodné období Druhé přechodné období Nová říše Třetí přechodné období Pozdní doba Nová doba Moderní doba Osobnosti (Hatšepsovet Thutmose III. Amenhotep IV.)

Archaická doba

Z doby prvních civilizačních útvarů v jihovýchodní Asii nemáme z Egypta žádné zprávy. Víme však s jistotou, že v šestém tisíciletí př. Kr. dochází v Africe ke změně podnebí, která přinutí tamější obyvatele k přesunu směrem k nilskému údolí.

Nil udává roční rytmus, díky němuž se lidé mohli plně transformovat v zemědělskou společnost. Od června do října se řeka pravidelně vylévá a přináší s sebou nánosy úrodného bahna, od listopadu do února lidé pracují na polích, aby pak mohli další tři měsíce sklízet.

Po celém území se začala společnost hierarchizovat, s čímž je spojený i vznik malých knížectví. Rozvíjela se řemeslná výroba a zemědělství (především v Dolním Egyptě) v podobě rozvoje zavlažovacích zařízení.

Pro srovnání: fénická civilizace buduje velká města, jako Týros a Sidón, za několik set let přijde řada i na Kart Chadaš (Kartágo). Mezi řekami Eufrat a Tigris zakládají Sumerové města Eridu, Ur, Uruk, Kiš a Lagaš. – Nejen v nich bude poprvé v dějinách lidstva na takové úrovni rozvíjena matematika, astronomie a umění.

Stará říše (2700 -- 2180 př.Kr.)

Na začátku 3. tisíciletí je Egypt sjednocen vládcem Narmerem (též Menim) v jednotnou říši. Známá je z tohoto období tzv. Narmerova paleta zobrazující bojujícího panovníka: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NarmerPalette_ROM.jpg.

Panovníci Staré říše byli velcí válečníci, kteří svému státu zajistili hospodářský i kulturní rozmach. Podnikali válečné výpravy do mnohých oblastí, především na jih do Núbie (dnešního Súdánu), odkud se vraceli se zlatem, slonovinou, mědí a otroky.
Stará říše je někdy nazývána dobou stavitelů pyramid.

Králové si je nechávali stavět jako místa posledního odpočinku. Pracovaly na nich tisíce lidí, nejen otroků, ale z největší části rolníků v době, kdy jejich pole zaplavil Nil. Za práci jim a jejich rodinám byly přidělovány potraviny, šatstvo, masti a jiné produkty, o čemž máme i mnohé písemné záznamy. Podle posledních informací stavba pyramid mohla probíhat i trochu jinak, za pomocí odborníků, nejen otroků.

Nejstarší pyramida stojí v Sakkáře, pochází ze třetí dynastie a patří panovníku Džoserovi. Jejím stavitelem nebyl nikdo jiný než slavný architekt, vezír, lékař a umělec Imhotep. O jeho obrovském významu, jenž mu Egypťané přisuzovali, svědčí i fakt, že byl jako jediný ze smrtelníků prohlášen po své smrti za boha.

Nejslavnější pyramidy, nacházející se v Gíze, jsou však počinem panovníků 4. dynastie, králům Chufu, Rachef a Menkaure. Rachef má podle výzkumů zřejmě na svědomí proslulou Sfingu. Sochu lva s hlavou panovníka.

Na konci 3. tisíciletí po Kr. dochází k několika událostem, jež zapříčiní konec periody zvané Stará říše. Mluvíme zejména o zvýšení moci šlechty a s tím souvisí rozpad státního centralismu, povstání nespokojeného obyvatelstva na jihu země a následný hladomor. Více k tajemství Sfingy

Pro srovnání: na Krétě se klube na svět mínojská kultura, jejímž synonymem se zanedlouho stane město Knóssos se svým labyrintem

První přechodné období

O prvním přechodném období nemáme dostatečné množství informací na to, abychom mohli konstatovat nějaké závěry. Víme jen, že dobou zmítaly sociální nepokoje a neúspěšné snahy hérakleopolské dynastie zemi sjednotit.

Na konci 10. dynastie jsou hérakleopolští (eg. nennisovetští) panovníci poraženi rodem z Théb (eg. Vesetu) a začíná období Střední říše.

Střední Říše (asi 2070 -- 1790 př. Kr.)

Říše je opět sjednocena a Egypt dokonce ovládá celý Sinajský poloostrov. Moc se stabilizuje až za vlády 12. dynastie. Tehdy je sídelní královské město přemístěno z Vesetu do Ictoveje.

Králové bojují s Libyí a Núbií, kvete dálkový obchod.

Za vrchol Střední říše považujeme vládu panovníka Senvosreta III. Ten provádí významné změny ve státní správě, především posiluje centrální moc a upevňuje své pozice za hranicemi Egypta. Je rovněž autorem pyramidového komplexu v Dahšúru.

Poslední panovníci 12. dynastie však postupně přicházejí o silné postavení krále, což společně s pronikáním kočovných semitských kmenů do Egypta vede ke konci období.

Pro srovnání: vzniká patrně nejstarší soupis trestního, majetkového, rodinného a dědického práva, tzv. Chammurapiho zákoník. Abrahám se na Boží příkaz chystá obětovat Izáka

Druhé přechodné období

Toto historické období zahrnuje vládu pěti dynastií, a sice 13.-17. Vyznačuje se pronikáním Semitů a Hyksósů do země, což mělo vedle ekonomického úpadku i jeden pozitivní efekt. Hyksósové totiž přinesli do egyptské kultury mnoho novinek. Především do oblasti vojenské techniky.

Byli to právě oni, od koho Egypťané převzali dvoukolové válečné vozy, luky, zbraně z bronzu (do té doby bojovala armáda měděnými meči) nebo třeba přilby.

Pro srovnání: s Egyptem navazují obchodní styky řecké Mykény, právě se v nich stavějí obrovské kamenné paláce, tzv. kyklopské stavby, panovníci procházejí Lví bránou.

Nová říše (1580 -- 1090 př. Kr.)

V polovině 16. st. př. Kr. se pozdějšímu prvnímu faraónovi Nové říše, Ahmosi I., podařilo svrhnout a vytlačit Hyksósy zpět do syropalestinské oblasti.

Nastává doba největšího kulturního rozmachu říše doprovázená úžasným kulturním vzestupem, a to i díky kořisti z dobytých území. Silnou pozici si ve společnosti buduje rovněž kněžstvo.

Panovníci již nebudují pyramidy, ale nechávají se pohřbívat do skalních hrobek v Údolí králů.

Osobnosti

Hatšepsovet

Tzv. žena-faraon vládla jako pátý vládce 18. dynastie. K moci se dostala jako regentka svého, tehdy ještě nedospělého, syna Thutmose III., ale později se vlády odmítla vzdát.

Vládkyně podnikala velkolepé obchodní výpravy do země Punt (dnešního Somálska), ale jejím nejslavnějším počinem je jistě chrám Džeser-džeseru.

Thutmose III.

Thutmose III. je považován za největšího válečníka v dějinách Egypta. Podnikl 17 vojenských výprav a posunul tak hranice své země za Lybii, Núbii a dokonce až za řeku Eufrat.

Rovněž se hojně věnoval stavitelské činnosti. Je autorem nemalého množství chrámů a dále přispěl velkou měrou k rozšíření Karnackého chrámu.

Amenhotep IV.

Desátý král 18. dynastie je více znám pod jménem Achnaton . Bylo mu přezdíváno „kacířský král“, protože provedl silné náboženské reformy, které zcela ignorovaly tisíciletou tradici.

Spočívaly v zákazu mnohobožství a přikazovaly uctívat jediného boha, slunečního Atona. Král dal k poctě svému bohovi vybudovat dokonce nové město – Achetaton (dnešní El-Amarna).
Po faraónově smrti, jehož ženou byla prý nejkrásnější žena starověku – Nefertiti, se pak vše vrátilo ke starým pořádkům.

Tutanchamon

Nevýznamný panovník, který usedl na trůn ještě jako dítě, se vryl do paměti lidem po celém světě po objevu jeho nevykradené hrobky v Údolí králů - Howardem Carterem v listopadu roku 1922.

Hrobka obsahovala mimo sarkofágu s královou mumií fascinující poklad, z něhož snad nejznámějším artefaktem je zlatá pohřební maska. Tu si spolu s dalšími předměty můžete prohlédnout v Káhirském muzeu.

Více o objevu století

Ramesse II.

Třetí panovník 19. dynastie proslul svými boji s Chetity o dřívější egyptské državy: Sýrii a Palestinu. Nejslavnější z jeho bitev je jistě bitva u Kadeše, která vedla k podepsání nejstarší mírové smlouvy na světě.

Možná větší obdiv si Ramesse zaslouží za svou stavitelskou činnost. Budoval množství chrámů, zakládal nová města a zveleboval ta stará.

Nejmonumentálnějším počinem je pak chrám v Abú Simbel se čtyřmi královými sochami obřích rozměrů.

Pro srovnání: palác v Knóssu ničí zemětřesení, jeho zbytky budou za mnoho staletí objeveny Angličanem A. Evansem, Mojžíš vyvádí Židy z Egypta, čeká je čtyřicet let dlouhá pouť pouští do země zaslíbené, během níž obdrží Mojžíš Desatero, za dalších dvě stě let porazí David Goliáše a Šalomoun rozsoudí spor o dítě. Odysseus se vrací domů z trójské války

Třetí přechodné období (11.-6. st. př.Kr.)

Růst politického i hospodářského vlivu okolních říší a nájezdy mořských národů jsou jedny z hlavních příčin mocenského úpadku Egypta. Země je rozdělena, na severu vládne kněžstvo, na jihu núbijští vládci.

V polovině prvního tis. př. Kr. zemi stabilizuje 26. dynastie, zvaná Sajská. Potomci krále Psamteka I. vládnou asi 150 let.

Pro srovnání: v polovině 8. st. př. Kr. Romulus a Rémus zakládají Řím, končí nadvláda etruských králů, začínají dějiny římského impéria

Pozdní doba

Římská doba (30 př. Kr. -- 395)

Od roku 525 se Egypt stává součástí Perské říše, za všechny jmenujme alespoň vládce Dáreia I. a Xerxea. Je tomu tak až do roku 332 př. Kr. , kdy se faraonem stává Alexandr Makedonský. Po jeho smrti vládnou v zemi Ptolemaiovci. Prvním z nich není nikdo jiný než stavitel Alexandrie, Ptolemaios I. Sótér. V roce 30 př. Kr. ztrácí vládu poslední královna, Kleopatra VII., a Egypt se stává císařskou provincií římského impéria. Je spravován Římem dosazovanými zástupci z Alexandrie.

Pro srovnání: Nabukadnezar II. ničí Jahvův chrám v Jeruzalémě, spor o nadvládu ve Středomoří vyvrcholil třemi punskými válkami, Hanibal převádí přes Alpy slony, na nebi se rozzářila hvězda na znamení zarození Ježíše Krista

Byzantská doba (395 -- 640)

Po rozpadu římské říše se Egypt stává součástí nově vzniklé říše Východořímské. Hlavním městem je ustanovena Konstantinopole, zatímco Egypt je nadále spravován z Alexandrie. Tentokrát místodržiteli císaře.

Arabská doba (od 640)

V roce 640 se Egypta zmocňuje Amr Ibn al-Ás Pélusia, čímž začíná islamizace Egypta. Křesťané, kteří nekonvertovali k nové víře, založili koptskou církev a uchýlili se do pouštních klášterů.
Země přijímá arabskou kulturu, je řízena guvernérem dosazeným chalífou.

Ve dvanáctém století je Egypt dobyt křižáky, kteří ho ale dlouho neudrží a musejí se z Káhiry stáhnout. V roce 1517 je dobyt Turky.

Osmanská doba (1517 -- 1798)

Po ovládnutí Egypta Turky se země stává důležitým obchodním uzlem. Jak ale Osmanská říše expanduje, její zájem se přesouvá blíže Evropě a Egypt se stává okrajovou provincií. To vše vedlo k mnoha nepokojům a povstáním, na jejichž základě si Egypt získal určitý stupeň autonomie vzhledem k Osmanské říši.

Nová doba (1798 -- 1953)

V roce 1768 dobývá Egypt Napoleon Bonaparte. Díky kresbám jeho dvorního malíře, Davida, Evropané poprvé spatřují pyramidy a další skvosty egyptské architektury.

Napoleon, jako i v mnoha zemích, i zde probudil u místních obyvatel poměrně silné nacionální území. Vrcholem toho byl, po Napoleonově porážce, nástup Mohameda Alího, otce moderního Egypta, k moci.

O severní Afriku se začínají zajímat britské a francouzské obchodní společnosti a v roce 1859 získává de Lesseps od místního chalífy povolení ke stavbě Suezského průplavu. Po jeho dokončení nicméně od vládce kupují většinový podíl Britové a Suez se stává majetkem Jejího Veličenstva.

Formálně zůstal Egypt až do první světové války součástí Osmanské říše, fakticky ale mluvíme o britské nadvládě. Po začátku válečného konfliktu se země stává britským protektorátem.

Za druhé světové války působil Egypt ze začátku jako neválčící spojenec Velké Británie, postupem času ale stále více Egypťanů začalo sympatizovat s fašisty. Vše ukončila tanková bitva u al-Alamejnu, kde spojenci porazili generála Rommela.
22. 7. 1952 dochází k revoluci a Egypt začíná budovat vlastní arabskou republiku.

Moderní doba (1953 -- současnost)

V roce 26. 7. 1956 plk. Násir znárodňuje Suezský průplav. Egypt začíná operovat na Sinajském poloostrově proti Izraeli, ale Britové a Francouzi reagují bombardováním některých měst. Do konfliktu se přidává SSSR a OSN. Aproblém je na světě.

V roce 1967 poráží Izrael některé arabské země včetně Egypta a získává četná území na Sinaji. Konflikty skončili až v roce 1979 podepsáním mírové smlouvy, a to za vlády prezidenta Sádáta. Toho vystřídal Mubarak, nejvýznamnější představitel antiirácké koalice během války v Perském zálivu.

V devadesátých letech startuje politika tzv. tanviru (osvícení), a znárodněný majetek z dob Násira získávají soukromí vlastníci. Země se velmi pozvolna transformuje v demokratický stát.

Korektura a doplnění informací: Badawi.

http://www.egyptologie.cz

Poslední editace textu: 23.6.2011 13:12
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA